Bojujme s oteplováním

Máme se v současné době věnovat problému globálního oteplování a nebo před tím máme zavírat oči jako náš současný prezident? Dovolte, abych zde opět prezentoval svůj názor. 

www.astro.cz

Když jsem psal poslední článek na toto téma (Bojím se o naší planetu), netušil jsem, jakou vyvolá náruživou diskuzi, především z řad odpůrců globálního oteplování. Jenže mým cílem v těchto článcích není dělat ze sebe odborníka na globální oteplování. Mým cílem je pouze shrnout a upozornit na nová fakta, která přinášejí sdělovací prostředky o tom, jak se v důsledku lidské činnosti mění různé součásti přírody. A přitom v koutku duše věřit, že to alespoň nějaké lidi ovlivní tak, že se k naší přírodě a planetě budou chovat jako k něčemu posvátnému, bez kterého bychom ani my samotní nebyli. A nikoliv se k ní chovat jako k nějaké naší kořisti, ze kterou si můžeme dělat co chceme. Nic víc, nic míň. Pokud se to někomu nelíbí, může jít o tom diskutovat přímo do článků, na které udávám v článcích odkaz jako na zdroj.  Takže jaká nová varování nám připravila příroda a vědci během toho měsíce, od kdy jsem publikoval poslední článek na toto téma?    

Antarktida je kontinent, kde se globální oteplování projevuje zatím nejmarkantněji. Každou chvíli můžeme slyšet, jak se z jejího ledovce odlamuje obří kra. A nejinak tomu bylo i v uplynulém měsíci. Tak například 28. dubna přišla média ze zprávou, že se odtud odlomila další obří kra o velikosti 700 km2 (Od Antarktidy se ulomila kra o velikosti New Yorku). Kromě toho se od Antarktidy ulamuje další obří kra o rozměrech neuvěřitelných 10 000 km2, což zhruba odpovídá velikosti Kypru nebo Středočeského kraje (Kus ledu, velký jako Kypr, se odtrhává od Antarktidy). A také přišla další varující zpráva z Wilkinsova ledového šelfu. Ledový most, který tento šelf pravděpodobně drží pohromadě, byl ještě počátkem dubna nedotčený a pak najednou během pouhých dvou dnů popraskal natolik, že hrozí svým zřícením (V Antarktidě popraskal ledový most).  Samozřejmě také, že není postižen pouze jižní kontinent, ztenčuje se i zimní vrstva ledu kolem opačného pólu Země (BBC: Vrstva ledu v zimní Arktidě se ztenčuje).

Kromě toho se zřejmě vědcům podařilo vysvětlit jednu záhadu spojenou s ledem kolem Antarktidy. Jak se zjistilo, ledu kolem jižního pólu začalo i přes globální oteplování záhadně přibývat. A řešení? Opět je v prvopočátku tohoto jevu vliv člověka! Tedy abych to upřesnil, tyto podmínky vytvořila rozsáhlá ozónová díra, která je nad Antarktidou (Led kolem Antarktidy roste i přes globální oteplování).   

.   

S další varovnou zprávou přišli američtí vědci. Ti upozorňují na to, že hladiny některých nejdůležitějších řek světa za posledních 50 let výrazně poklesly. Týká se to jak indické Gangy, čínské Žluté řeky, amerického Colorada, jihoamerické Amazonky, afrického Konga či Nigeru nebo australské Murray a dalších. Jedině v arktických oblastech se hladiny řek zvýšily, a to v důsledku většího tání sněhu a ledu. (Největší řeky světa vysychají nebo Mnohé světové řeky vysychají, bude chybět voda) 

A co celkové počasí? Nemluvě o tom, že letošní duben byl čtvrtým nejteplejším dubnem za posledních 215 let (Duben 2009 byl čtvrtý nejteplejší za posledních 215 let), se spousty dalšími varování přišli vědci. Tak například v důsledku oteplování se i zde ve Střední Evropě můžeme připravit na vlny veder a požárů, s jakými se můžeme setkat například v Řecku a v Kalifornii (Střed Evropy zažije ohnivé peklo, varují vědci). Ničivá sucha jsou již běžná například v Africe. Ale klimatologové z univerzity v Arizoně přišli s teorií, že tyto sucha se mají v budoucnu ještě zhoršit (Afriku čekají ničivá sucha. Horší, než jaká zažívá teď) Vědci  Mezinárodní unie lesnických výzkumných organizací IUFRO přišli v dubnu s dalším varováním, že v důsledku oteplování můžou lesy přestat vázat uhlík, což by oteplování jen urychlilo (Ustupující lesy přestanou brzdit oteplování, varují vědci).

Další nepříliš povzbudivé zprávy přišly ze světa fauny. To, co nás může znepokojovat v našich zeměpisných šířkách je rozšiřování se klíšťat a tím i větší možnost nákazy například boreliozou. (Ovlivní globální oteplování šíření lymské boreliózy?) Ze světa hmyzu se to netýká jen klíšťat, ale i grónských pavouků, jenž v důsledku oteplování zvětšují svojí velikost a rychle se množí. S tímto zjištěním přišla skupina německých a dánských vědců, kteří měřili od roku 1996 na 5000 slíďáků a přitom zjistili, že narostli průměru o osm až deset procent (Grónští pavouci se s oteplováním klimatu zvětšují a rychleji množí). Klimatické oteplování má vliv i na ptáky, kteří svá hnízdiště přesouvají na sever a létají tak i delší trasy (Kvůli oteplování klimatu prý stěhovaví ptáci létají delší trasy).

    

A jak působí globální oteplování na svého původce, tedy na člověka? Jak je vidět, brzy budeme mít první klimatické uprchlíky. Stane se jimi 340 eskymáckých obyvatel městečka Newtok na Aljašce. Totiž půda, na které obec stojí je trvale zamrzlá. Nyní však rozmrzá a mění se v bahno. Domy se tak začínají propadat do země. V důsledku toho uspořádali v obci referendum, ve kterém se vyslovili pro přemístění města o devět mil do vnitrozemí (První městečko na Aljašce se musí stěhovat kvůli oteplování). Ale to samozřejmě není nic s tím, co zjistila studie neziskové organizace Oxfam. Do roku 2015 totiž 375 milionů lidí výrazně pocítí změny a výkyvy podnebí, které s sebou přináší globální oteplování. Sucha, záplavy, stoupající hladina moří, větrné smrště. Na to vše se můžou lidé po celé planetě těšit. Díky tomu se značně rozšíří množství humanitárních krizí obrovských rozměrů. Humanitární pomoc, které poskytují vyspělé státy, pak bude potřeba téměř dvojnásobná než je tomu dnes! (  Studie: Klimatické změny mají postihnout skoro 400 milionů lidí)  

Někteří skeptici, kteří nevěří na globální oteplování způsobené člověkem, se snaží prosazovat myšlenku, že ho způsobují jiné faktory, než člověk. A jaké? Že by například Slunce? Jenže to je teď však nejméně aktivní za posledních 100 let. V 17. století takovýto útlum trval 70 let a na zemi tím způsobil tzv. malou dobu ledovou. (Slunce je podezřele klidné, vědci nevědí proč) Takže to bude asi něčím jiným než centrální hvězdou sluneční soustavy. A tak říkám lidem typu pana Klause a jím podobným, přestaňte si namlouvat, že se člověk nepodílí na globálním oteplování. Místo toho byste měli lidem začít vtloukávat do hlavy, že současné chování lidí k této planetě se dá přirovnat například k viru, který pustoší nějaký jím napadený organizmus.

.

            A co politici? Na rozdíl od současného hradního pána z Hradčan se jeho předchůdce Václav Havel přidal ke kampani za snížení skleníkových plynů. V dopise jenž adresoval Hnutí Duha se vyjádřil takto: "Vím, že jsme na této Zemi pouhými hosty a že na našem zodpovědném chování závisí i prostředí, které se utvářelo miliardy let a bez něhož bychom nejen přišli o svobody a civilizační vymoženosti, z nichž máme to štěstí se radovat, ale nakonec i o právo na této planetě vůbec být."  Myslím si, že s tímto lze jen souhlasit (Zelená kampaň ulovila první velké jméno: Václava Havla). Nic jiného, než souhlasit lze i současným americkým prezidentem Barackem Obamou. Ten při svém evropském turné každou chvíli zmínil potřebu bojovat s klimatickými změnami. Jeho výrok „"Musíme využít jaderné energie k tomu, abychom uspěli v boji s klimatickými změnami.", by se podle mne měli všichni učit už ve škole. (Co důležitého řekl Obama v Praze? A jak tomu rozumět?). Však také ve své domácí zemi se začíná starat o to, aby se tento problém dostal na program dne. (USA podnikají krok k redukci skleníkových plynů). Kroky proti produkování skleníkových plynů se začínají dít i v naší rodné Evropě. Tak například Evropská investiční banka schválila začátkem dubna půjčku ve výši 866 milionů Euro. Tyto peníze jsou určeny na výrobu aut s co nejnižšími emisemi oxidu uhličitého (Úvěr ve výši 866 milionů eur podpoří automobilový průmysl skrze "zelená" auta) .

Myslím si, že je dobře, že přední státníci začínají uvažovat o tom, že vypouštění skleníkových plynů do ovzduší je špatné. Ale je potřeba, aby je následovalo co nejvíce politiků dalších.

Související články:  

Bojím se o naší planetu

Energetická budoucnost z mého pohledu