Pokud jste viděli film "Blízká setkání třetího druhu", víte, že se děj odehrává i u Ďáblovy věže ve Wyomingu. Mohla se zde ale blízká setkání odehrávat i ve skutečnosti, a to v dávnověku? Pojďme se projít po těchto záhadách.
Jako fanoušek filmů s UFO tématikou jsem si s nadšením přečetl článek v posledním čísle Magazínu 2000 záhad o Ďáblovy věži ve Wyomingu. Dovolte tedy, abych i já tedy přidal své názory a své další záhady k tomuto 386 metrů vysokému znělcovému skalnímu útvaru, který využil i Steven Spielberg do svého filmu "Blízká setkání třetího druhu" jako místo, kde došlo k setkání se zástupci mimozemské civilizace.
Co mne na Ďáblovy věži nejvíc fascinuje? Především její vrchol. Jak můžete na mnoha fotografiích (například na této https://i.imgur.com/AfJcaaw.jpg) spatřit, je naprosto plochý. Jako kdyby někdo přišel s nějakou obří pilou a hořejšek skály z ní uřízl. A tak při pohledu na Devils Tower mám podobný pocit jako na vrcholy v okolí náhorní planiny Nazca v Peru, kde se můžeme setkat s podobným jevem (viz http://www.daniken.com/en/topics/07_geoglyphen/01_new_nazca_en_htm_files/5667.jpg).
Jak tento zvláštní útvar vznikl? V tom nemají geologové stále jasno. Existuje mnoho teorií. Ta nejvíce používaná říká, že před 50 miliony let se rozžhavená hornina byla vytlačena z hlubin země. Narazila však na tvrdší horninu, pod kterou vychladla. Tvrdší hornina se za další miliony let díky erozi rozpadla, čímž se ďáblova věž dostala na povrch.
Dovolte však, abych k této hypotéze řekl svůj názor. Proč podlehla erozi jen ta tvrdší hornina a ta měkčí nikoliv? A proč po ony dlouhé miliony let nepodlehla erozi i ta náhorní plošinka, že pořád vypadá tak, jako by ji někdo rovně seřízl? Proto mi výše popsaná hypotéza moc nesedí. Navíc připomínám, že vrchol věže je přístupný pouze za pomoci horolezeckého náčiní nebo vyspělé létající techniky. A to samozřejmě platí i o sestupu dolu.
Je ale možné, že plošinka je mnohem mladší a že by ji někdo v dávnověku udělal uměle? A pokud je přeci jen přírodního původu, že by ji alespoň nějak využil? Ďáblova věž byla totiž pro indiány (Čejeny, Siouxy, Lakoty, Kíowy či Vraní indiány a další) velmi posvátné místo. A to nejen pro její magický tvar. Pojďme se podívat, co o tomto skalním útvaru říkají indiánské legendy. A legend je tu mnoho. Z nichž bych se rád zmínil o dvou.
V legendě Kíowů a Lakotů se vypráví o sedmi dívkách, které pronásledoval medvěd. Aby se před ním zachránily, vylezly na skálu, a ta s nimi před medvědem vyrostla do dnešní výšky. Nahoře se dívky proměnily ve hvězdy Plejády. Tato indiánská legenda ve mne vyvolává archeoastronautické aspekty, ač chci nebo nechci. Odletěla s nad s dívkami do vesmíru nějaká kosmická loď? A byl snad na Ďáblovu horu v dávnověku nějaký výtah?
Ve legendě Siouxů pronásleduje medvěd zas dva chlapce. Byl tak obrovský, že jen jeho drápy měly rozměr tyčí k indiánskému stanu teepee. A tak se chlapci začali modlit k jejich bohu jménem Wakan Tanka. A najednou se ocitli na této skále. Znělcové sloupy jsou pak, podobně jako v příběhu o dívkách stopy po drápech, jak se k nim obří medvěd snažil dostat. Ovšem jak se indiánští chlapci dostali dolů? Zpět do jejich vesnice je ze skály odnesl orel Wanblee. A opět zde mám otázky. Co to bylo za orla, že dokázal unést hned dva lidi? Nemohlo to být spíš nějaké letadlo? A co ten obrovský medvěd s mohutnými drápy? Nic takového tady přece nežije. Nemohl to být spíš nějaký stroj?
Kromě toho všeho bych chtěl uvést ještě jednu svoji hypotézu. Vzhledem k tomu, že Ďáblova hora má na svém vrcholu kolmou rovinku a ze země se na ní dávní indiáni prakticky nemohli dostat, tak by mohla pro případná božstva, tedy ve skutečnosti dávnověké mimozemské návštěvníky, sloužit jako ideální místo k zaparkování jejich létajícího stroje. Napadla snad tato hypotéza i Stevena Spielberga, když zrovna sem umístil onu slavnou scénu z Blízkých setkání třetího druhu?
Zdroje: fh: Varovný odkaz Ďáblovy věže, Magazín 2000 záhad č. 11, Etna, Praha, roč. 2019
https://en.wikipedia.org/wiki/Devils_Tower, https://cs.wikipedia.org/wiki/Devils_Tower
Související články:
V rubrice archeoastronautika
