- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vystoupil jsem z metra na Malostranské. Tady jsem si nejprve prohlédl památník československých letců, kteří sloužili za 2. světové války v Anglii.
Od něj je také hezký pohled na Hradčany. A pak jsem se vydal směr Malostranské náměstí. Protože je advent, řekl jsem si, že navštívím místa, které mají něco společného s vánoci nebo adventem.
A tak jsem nejprve navštívil kostel sv. Josefa na Malé Straně. Svatý Josef, jak známo, byl manželem Panny Marie a pěstounem malého Ježíška. Tento barokní kostel byl postaven v letech 1686-92 architektem Abrahamem de Parigi.
To už jsem ale přišel na samotné Malostranské náměstí. A tomu dominuje chrám svatého Mikuláše, světce, který má též svátek v době adventní. A postava jím inspirovaná je jedna z mála adventních masek, která se dochovala až do současnosti. 5. prosince chodí dětem nadělovat dárky.
Odtud jsem se vydal ve směru Karlova mostu, kde jsem si nejprve vyfotografoval levitující lidi.
Vešel jsem na Karlův most.
A zněj sestoupil na Kampu.
A také známá Werichova vila. Právě prochází rekonstrukcí.
Po břehu Vltavy jsem se zase vrátil na Karlův most.
Tento magický a zároveň nejstarší pražský most přes Vltavu má za sebou velmi dlouhou historii. Založil ho císař Karel IV místo dřívějšího Juditina mostu, který zničila povodeň v roce 1342. Traduje se, že položení základního kamene Karlova mostu je známo na minutu přesně. Údajně se mělo konat v roce 1357, a to 9. července v 5 hodin 31. minut. A to hned ze dvou důvodů. Jednak se s tímto datem kryje číselná posloupnost 1-3-5-7-9-7-5-3-1 a jednak v tento den, mělo dojít k příznivé astrologické konstelaci, a to konjunkci Slunce a Saturna. Není bez zajímavosti, ani to, že Staroměstská mostecká věž byla na rozdíl do předešlého Juditina mostu o cca 40 metrů posunuta, a to tak, aby v den letního slunovratu se zde odehrály dvě jedinečné scenérie. Jednak v poledne zde vrhá zdejší plastika lva stín na erb se svatováclavskou orlicí a jednak v ten den v pohledu odtud zapadá slunce přesně za katedrálou sv. Víta.
Ocitl jsem se na Starém Městě a prošel Královskou cestou, která je také vánočně vyzdobena.
A odbočil jsem na Betlémské náměstí k Betlémské kapli. Nejen proto, že se jmenuje podle místa narození malého Ježíška. Ta byla vybudována v roce 1391-94 a byla určena pro kázání v českém jazyce, kde působil i Mistr Jan Hus. Roku 1786 byla zbořena a obnovena v 50. letech 20. století.
Druhým důvodem, proč jsem ji navštívil, je vánoční výstava, která se každoročně koná v jejím suterénu.
Tady jsem si prohlédl nejrůznější betlémy, lidová řemesla a další vánoční tradice.
Také jsem navštívil i obě chrámové dominanty tohoto náměstí. Nejprve Kostel Panny Marie před Týnem. Týnský chrám je jednou z dominant pražského Staroměstského náměstí. A svojí gotickou architekturou zdálky připomíná gotickou katedrálu. Však se také na jeho stavbě podílely obě pražské katedrální hutě. Výstavba týnského chrámu začala kolem roku 1350. Nový gotický kostel byl tehdy postaven na místě dřívějšího kostela románského. V první fázi se na jeho výstavbě podílela huť Matyáše s Arrasu a od roku 1380 huť Petra Parléře. Obě dvě známe i jako stavitele Katedrály svatého Víta. Výstavba chrámu pokračovala až do začátku 16. století. Dodnes je to hlavní kostel pražského Starého Města. Chrám je trojlodní bazilika s dvojicí věží v průčelí postavený z neomítaných kamenných kvádrů. Portál nad západním vchodem je zdobený pašijovým cyklem v tympanonu. Na východě je chrám uzavřen presbytářem (kněžištěm) tvarovaného do čtyř stran osmiúhelníku.
Už jsem dnes navštívil chrám svatého Mikuláše na Malé Straně, a tak také navštívím ten stejnojmenný na Staroměstském náměstí.
Ten byl postaven v letech 1732-37 Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na místě vyhořelého gotického kostela.
V letech 1870-1914 sloužil kostel pravoslavné církvi a v roce 1920 byla v tomto kostele vyhlášená Církev československá husitská, která zde působí dodnes.
Poté jsem se prošel po Staroměstském náměstí a Malém náměstí, abych nasákl atmosférou stmívající se vánoční Prahy. Koupil jsem si svařák a trdelník,
prohlédl jsem si apoštoly na staroměstském orloji a vydal jsem se na hlavní nádraží na vlak.
Cestou jsem prošel i Celenou ulicí a Prašnou bránou. Je to pozdněgotická stavba z roku 1475, kde začínala Královská cesta. Od poloviny 18. století sloužila jako sklad střelného prachu, a tak se jí začalo říkat Prašná.
I na Náměstí Republiky jsou vánoční trhy. A také vánočně ozdobený obchodní dům Kotva, který byl vystavěn v letech 1970-75 podle projektu manželů architektů Věry a Vladimíra Machoninových.
A naproti nim i obchodní centrum Palladium, které vzniklo v roce 2007 z přestavby původních Josefských kasáren.
Nic jsem nikde moc nekupoval. Jen jsem se kochal předvánoční atmosférou v Praze. A to je to, proč jsem si vůbec tento výlet udělal.
Související články:
Další reportáže z mých výletů:
Další články autora |
Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...