Pověsti o pokladech v horách a skálách se vážou především k velikonocům. Ale jsou i pověsti o takových pokladech, které lze vyzvednout zas jen na Štědrý den. Odkud takové pověsti pocházejí? A navíc v sobě ukrývají nejedno zvláštní tajemství.
Když jsem byl na svém výletu, jehož podrobnou reportáž s fotografiemi jsem popsal v článku „Pěší túra po magických místech Kolínska“, šel kolem Lechova kamene u Kouřimi, zmínil jsem tam jednu zdejší pověst. Ta říká se, že kdo tento kámen na Štědrý večer o půlnoci třikrát bez vydechnutí obejde po jedné noze, tomu se otevře a vydá poklady, které jsou pod ním ukryty.
V knížce „Labyrintem tajemna“ od Martina Stejskala jsem takovýchto pověstí o vánočních pokladech nalezl celkem devět. Je jen náhoda, že obdobná pověst jako v Kouřimi se vztahuje i k Opočnici na Nymbursku, kde na návrší „v Bolicích“ je údajně ukryt poklad, který se otevírá jen dvakrát do roka? Tedy o velikonocích, při čtení pašijí a pak také o jitřní vánoční mši? Opět se zde doporučuje, aby případný nálezce celé návrší nejdříve bez dechu oběhl, v tomto případě devětkrát.
Nad Liticemi, což je okrajová část Plzně, stojí zřícenina mohutného hradu ze 13. století. I zde by měl být v podzemí ukryt poklad. Když se v litickém kostele slouží půlnoční mše, tak kolem hradu obíhá bílý kůň se zlatým klíčem v ústech, jehož může spatřit jen člověk narozený v neděli. Jakmile však mše skončí, sklepení se uzavře. Kdo by tam zůstal, už se nedostane ven.
U Řepic na Strakonicku se nalézá vrch Jaslov a na něm prehistorické valy. Místní pověst říká, že zde býval hrad, v němž sídlil loupeživý rytíř, jenž zde díky svým lupům nashromáždil obrovský poklad. Když byl hrad vypálen a rytíř zabit, jeho poklad tu prý zůstal. Dostat se k němu lze jen na Štědrý den o půlnoci.
V Práchni u Horažďovic se nalézá další zřícenina hradu, pod kterým by se měly nalézat poklady. Ty je opět možné spatřit jen jednou v roce, když se na Štědrý den slouží půlnoční mše. Podle pověsti ho hlídá zlatá sova s rubínovýma očima.
Podle místní pověsti se každý rok během půlnoční mše objevuje mocná záře na vrchu Skalice poblíž Držkova v okrese Jablonec nad Nisou. Zde se nalézá mohutná Krupkova skála, ve které je údajně též ukryt poklad, který sem ukryl kupec, jenž tudy prchal před cizími vojsky. Vojáci ho stejně nakonec chytili a pak umučili. Kupec z posledních sil ještě stačil vykřikl kletbu, která poklad chrání.
Tentokrát modravé plamínky lze spatřit poblíž samoty Červený mlýn u Plané na Tachovsku. I zde je ukrytý poklad. Děje se tak pouze v adventní době. Velký poklad je prý také ukryt v Čihadle u Albrechtic nad Vltavou. Podle pověsti zde jednou na Štědrý den dokonce jedna žena zanechala své dítě.
Takže pokud by mezi čtenáři byl někdo, koho by náhodou na Štědrý den popadla touha o nalezení pokladu, ví kam pro něj má jít, a to přes to, že ve všech případech jde jen o pověsti. Ale zajímavá je jiná věc, a to přímá tajuplná. Já jsem si totiž výše popsané lokality vynesl do mapy a zjistil jsem něco zajímavého. Mezi těmito místy s vánočními poklady lze vést hned tři linie, na kterých se v jedné přímce nalézají hned tři popsané lokality. Na první přímce leží Prácheň, Řepice a Albrechtice. Na druhé přímce Planá, Litice a Lanžhot. A na třetí přímce Opočnice, Kouřim a Řepice. Když se mezi nějak obdobný mi místy nalézají takovéto geometrické zvláštnosti, je snad na těchto pověstech něco víc, než pouhé povídačky?
Související články z rubriky adventní kalendář 2012
