V minulých staletích byla adventní doba plná magických postav, z nichž se do současnosti dochoval jen sv. Mikuláš. Další postavou, která též v dávných časech chodila městy a vesnicemi, byla Barborka.
Svůj svátek slaví 4. prosince. A v předvečer jejího svátku se v dřívějších dobách uchovával jeden zajímavý a myslím si, že i hezký zvyk, jenž se už bohužel moc nedochoval. Vesnicemi tenkrát chodily tzv. Barborky. Pohybovaly se ve dvojicích nebo trojicích a byly bíle oděné, a to i včetně závoje, jenž měly přes obličej. Jedna z nich měla v ruce košík s ovocem a cukrovinkami, pro hodné děti. Ve druhé ruce měla naopak metličku na ty zlobivé. Vždycky přišly, zazvonily na zvonek nebo zaklepaly na okno a pak tiše vstoupily.
Potom zazpívaly píseň, jenž zněla takto:
Potom podělily zdejší děti a šly zas o dům dál. Časem bohužel tento zvyk vymizel a obdarovávání dětí se kompletně přesunulo k Mikulášovi . Osobně se domnívám, že vymizení každého lidového obyčeje je veliká škoda. Hold obchodníci ho zřejmě asi nedokázali marketingově využít tak, jako se jim to povedlo například s Mikulášem nebo Ježíškem. Ale domnívám se, když se budou o takovéto zaniklé tradice častěji připomínat, třeba se zas časem nějak obnoví.
Vondrušková A.: České zvyky a obyčeje, Albatros, Praha, 2004
Použité obrázky: youtube.com, wikipedie, http://www.ceske-tradice.cz/
Související články:
Rubrika adventní kalendář 2012