Celý život se zajímáte o vesmír, a to také o možnostech života v něm. A najednou se od zastánců naší kosmické osamělosti dozvíte, že kvůli tomuto vašemu filozofickému pohledu prý o něm nemáte žádné základní znalosti.
Galaxie M 31 v Andromědě, osahuje dvakrát víc hvězd než Mléčná dráha. Kolik tam asi musí být života?
A kde je možné se toto dozvědět? V diskuzi pod jedním z článků, zabývajícím se možnosti existence jiných vesmírných civilizací! Jistý příznivec pozemské vzácnosti života ve vesmíru zde prohlásil, že pravděpodobnost jejich existence se rovná nule. Argumentoval jsem tím, že stoprocentně víme o jednom místě, kde život ve vesmíru určitě vznikl. O naší planetě Zemi. Což dokazuje, že život ve vesmíru je možný. Kdyby tam být neměl, nevznikl by ani zde! A já skutečně neznám ve vesmíru jediný jev, který by se v něm měl vyskytovat pouze jednou. Co už někde existuje, existuje tak s vysokou pravděpodobností i někde jinde.Nemluvě také o tom, že se tam všude nalézají ty samé chemické prvky jako zde na Zemi. No a pak se to stalo. Dotyčný se zřejmě můj názor snažil nějak shodit, tak vyřkl takto.
Pokud existují nějací jedinci, kteří si i ve 21. století pořád ještě myslí, že naše planeta je tímto v celém vesmíru výjimečná, ať si to klidně myslí. Já jim to neberu, je to jejich názor. Ale ať si laskavě vzpomenou na středověké pojetí vesmíru, ve kterém také byla naše planeta výjimečná. Byla středem celého všehomíra a ostatní tělesa včetně Slunce kolem ní prostě obíhala. A když se někteří renesanční myslitelé snažili poukázat na to, že to může být trochu jinak, byli obviněni z kacířství. A to ještě nemluvím o dominikánském mnichovi Giordanu Brunovi, který byl za to v roce 1600 dokonce i upálen. A to mimo jiné i za to, že si dovolil přijít s myšlenkami, že by tam nahoře mohly být i nějaké světy se životem. I s tím inteligentním. A pak je vše najednou jinak. Slunce se přestěhuje do centra sluneční soustavy a postupně se stane jednou z mnoha obyčejných hvězd Mléčné dráhy a Země jednou z ještě více planet, které svoji centrální hvězdu obíhají.
Nyní však už však poznávání vesmíru spěje mílovými kroky dopředu. Například ještě před dvaceti roky jste se mohli z astronomických publikací dozvědět, že dosud neznáme žádnou planetu mimo sluneční soustavu. No a vidíte, je rok 2010 a planety v jiných hvězdných soustavách se objevují téměř jak na běžícím pásu. Už víme i to, že tam nejsou jen obří plynné planety typu Jupitera, ale i menší planety blízké svojí velikostí Zemi. Nedávno dokonce proběhla médii zpráva o objevu celé planetární soustavy u hvězdy HD10180. Zde je dokonce sedm planet, z čehož jedna je kamenná s hmotností 1,4 Země. Dnes již tak víme, že planety u hvězd nejsou žádnou výjimkou, ale spíš pravidlem.
Co z toho vyplývá? Vědecké poznání tak nesměřuje k tomu antropocentristy proklamovanému názoru o vzácnosti pozemské civilizace. Naopak to postupně spěje k poznání, že život ve vesmíru je něco zcela běžného. Doufám však, že to bude potvrzeno ještě za mého života, protože umírat s pocitem, že jinde ve vesmíru život zatím nebyl objeven, se mi jednou tedy rozhodně nechce.
Použitý zdroj: http://www.tyden.cz/rubriky/veda-a-technika/veda/astronomove-objevili-az-sedm-exoplanet-u-jedne-hvezdy_179488.html
Související články:
Byl už zachycen signál mimozemské civilizace?
Ať žije život mimo Zemi! (Novinky o hledání života ve vesmíru z března 2009)
Vatikán uznává existenci mimozemšťanů
Rubrika: Vesmír a život v něm
