Větru a dešti neporučíme, ale Slunci ano
Ono to s těmi emisemi totiž ani fungovat nemůže. Diskutabilní je už to, zda se vůbec pokoušet klima ovlivňovat. A pokud ano, tak zda je omezení emisí CO2 ta správná cesta. Ale i kdyby byla, tak je tu ještě skutečnost, že v tom případě by po ní musel jít celý svět. Což se však neděje. Zatím tak totiž činí především země EU. Jenomže ty vypouštějí jen asi 9 % celkových světových emisí CO2, a tak o tolik, o kolik je ony sníží, je naopak zvýší v zemích, které na nějakou „dekarbonizaci“ kašlou. Respektive ještě o víc (zde). Od roku 1965 tedy emise CO2 celosvětově vytrvale rostou, přičemž za tu dobu zaznamenaly jen jeden jediný pokles v roce 2020. Ten byl ovšem daný útlumem ekonomických aktivit v souvislosti s covidem. A tak si alespoň světoví hlavouni jednou za čas zaletí svými tryskáči na nějakou konferenci (zde), kde „zelení stachanovci“ ze zemí EU vyhlásí nové a ještě ambicióznější „klimatické závazky“ (zde) a vyzvou ostatní, ať se přidají. Ti na ně však udělají dlouhý nos, přičemž chudší země prohlásí, že na to nemají. A pak si řeknou o prachy (zde)…
Celosvětová nespolupráce však není jediný důvod, proč se emise CO2 nedaří snižovat. Strategie výroby energie z „čistých“ zdrojů má totiž jednu zásadní vadu na kráse – jejich „občasnost“. Když zkrátka nefouká, tak se větrníky netočí, když nesvítí Slunce, tak fotovoltaika jen zabírá místo v krajině, a nedostatek srážek zase omezuje provoz elektráren vodních. Takže je pro uspokojení poptávky po elektrické energii nutné stále spoléhat na zdroje konvenční, které však nejsou bezemisní. Tedy až na ty jaderné. A protože poptávka roste a poroste i nadále, je zřejmé, že emisí CO2 bude jen přibývat.
Pro zastavení klimatické změny tak nezbývá jiná možnost než snižovat intenzitu slunečního záření. Alespoň tedy podle „geoinženýrů“, což jsou příslušníci zatím veřejně nepříliš známé sorty „zelených fanatiků“. Dopadání slunečních paprsků na Zemi chtějí bránit například pomocí obrovských zrcadel umístěných na oběžnou dráhu (zde), zastíněním Slunce měsíčním prachem (zde) nebo vypouštěním sulfátových aerosolů do stratosféry (zde). Je těžké rozhodnou, který ze všech těch nápadů je větší blbost. Všechny totiž spojuje to, že mají nejistou účinnost, ale zato celou řadou rizik. Některá z nich pojmenoval profesor Alan Robock (zde), který o nich hovoří příznačně jako o „léku, který je horší než nemoc“. Nejde přitom o žádného „popírače“ klimatických změn, ale právě naopak o člověka, který je bytostně přesvědčen, že je způsobil člověk (zde).
Bez detailní znalosti dynamiky a vzájemného fungování zemského klimatu a atmosféry se totiž realizací těchto opatření dají napáchat takové škody, že jsou proti nim nějaké klimatické změny naprostou banalitou. Třeba ono rozprašování sulfátových aerosolů ve stratosféře. Co by se asi s jejich částicemi potom dělo? Samozřejmě, že by neodletěly kamsi do vesmíru, ale padaly by nám pěkně na hlavu. Takže místo globálního oteplování bychom tu měli kyselé deště hubící floru a faunu ve velkém. Jakou paseku dokáží udělat, jsme ostatně mohli vidět ještě nedávno na svazích a hřebenech Krušných nebo Jizerských hor.
Kromě toho by to rozprašované svinstvo narušovalo také ozónovou vrstvu, která nás chrání před škodlivým ultrafialovým zářením. Vězte, že nárůst případů rakoviny kůže by byl tím nejmenším problémem, který bychom pak museli řešit. Navíc by ve chvíli, kdy bychom přišli na to, jakou jsme s těmi aerosoly udělali koninu, nešlo udělat rychlý krok zpět. Zůstávaly by totiž v atmosféře ještě hodně dlouho poté a nějakou dobu by tedy trvalo, než by se ozonová vrstva obnovila a deště přestaly být kyselé. Ona gigantická zrcadla umístěná na oběžné dráze by sice šla „vypnout“ téměř okamžitě, ale to by mělo nejspíš za následek rychlý, téměř skokový nárust globální teploty se všemi negativy, která z toho plynou. Podobný efekt by pak nejspíš mělo i to, kdybychom přestali stínit Slunce měsíčním prachem.
Pokoušet se poroučet klimatu snižováním intenzity slunečního záření by se nám zkrátka mohlo secsakra vymstít. Ono se mu totiž moc poroučet nedá. Což věděly už celé generace našich předků. Stejně jako to, že jediné, co se s tím dá dělat, je se jeho změnám přizpůsobit. My si však místo toho ve jménu „zelené transformace“ a všech těch „dekarbonizací“, „grýn dýlů“ a podobných nesmyslů raději pustošíme ekonomiku. Není to však to nejhorší, co nás může potkat. Pokud totiž kvůli „záchraně klimatu“ zrealizujeme některý ze zmiňovaných šílených nápadů „geoinženýrů“, tak si zpustošíme celou planetu.
Pravdou však je, že pak by nás už žádné klimatické změny netrápily…
Kateřina Lhotská
Feministky nesnáší úspěšné ženy
Víte, co mají společného Miroslava Němcová a Daniela Kovářová? Jednak jsou obě senátorkami a jednak byly obě označeny za „strážkyně patriarchátu“. Za to první vděčí voličům, za to druhé feministkám.
Kateřina Lhotská
Klimatická hysterie a klimatická rozvážnost
Všimli jste si, kolik v souvislosti se změnami klimatu přibývá poslední dobou radikalismu a hysterie? A racionální a klidná argumentace se naopak vytrácí? Přitom jde o tak závažné téma, že zachování si chladné hlavy je nezbytnost.
Kateřina Lhotská
Zaostalí lidé odmítají pokrok
Kolikrát jen jsme podobnou větu slyšeli? Často doplněnou posměškem, že je to stejně naivní a hloupé, jako když kdysi dělníci rozbíjeli stroje, protože jim „braly“ práci. Odmítají však lidé opravdu pokrok? Nebo spíše „pokrok“?
Kateřina Lhotská
Fremr příštím prezidentem?
Aktuální kauza kolem (ne)jmenování Roberta Fremra soudcem Ústavního soudu opětovně otevřela zásadní otázku: „Mají být ti, kteří si příliš zadali s minulým režimem, v doživotní klatbě, nebo mohou být vzati na milost“?
Kateřina Lhotská
Nad inflací není ani zdaleka vyhráno
Po roce a půl klesla inflace pod magickou hranici 10 %. Mohlo by se tedy zdát, že je vyhráno a teď už nás čekají pouze dny zalité Sluncem. To je však zásadní omyl, protože její příčiny přetrvávají.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
D35 u Litovle zablokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad
Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici zkomplikovala dopoledne nehoda nákladního...
Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...
SPOLU vsadilo na antikampaň. Paroduje heslo ANO a spojuje hnutí s Ruskem
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
KOMENTÁŘ: EU byla naše výhra a šťastné rozhodnutí, byť přinesla i chyby
Česká republika i Evropská unie stály před dvaceti lety před velkým rozhodnutím. Pro obě strany to...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 279
- Celková karma 39,86
- Průměrná čtenost 4969x