Genderoví aktivisté důrazně prosazují vyvážené zastoupení a zajištění rovných příležitostí mužů a žen ve společnosti a snaží se bourat zažité představy o jejich úloze. Oni sami však medicínu, kterou ordinují ostatním, neužívají.
Organizací, komisí a vzdělávacích institucích usilujících o dosažení tzv. „genderové vyváženosti“, je hned několik. Jednou z nich je například neziskovka s názvem „Fórum 50%“. Ta mimo jiné tvrdí (zde): „Pokud se při rozhodování a plánování uplatňuje pouze perspektiva mužů, je to jako dívat se na svět s jedním okem zavřeným.“ Na tomto výroku je nepochybně hodně pravdy. Jenomže při pohledu na organizace zabývající se problematikou genderové vyváženosti se nelze zbavit dojmu, že jim k pohledu na svět stačí také jen jedno oko. Akorát při něm zavírají to druhé než ti, které kritizují.
Tak například samotné „Fórum 50%“. V jeho správní radě to je sice fifty fifty a v dozorčí radě dokonce dva ku jedné ve prospěch členek (při lichém počtu to jinak ani nejde), ale jeho tým tvoří výhradně ženy (zde). Nebo třeba společnost „Gender studies“. Ta sice chce odstraňovat (zde) „genderovou nerovnost“, „genderové stereotypy“ a „diskriminaci na základě pohlaví a věku“, jenomže sama příkladem genderové vyváženosti také zrovna není. Když se totiž podíváme na členy jejího týmu (zde), tak v něm najdeme osm žen a jen jednoho jediného muže. Ještě výraznější nepoměr pak panuje ve správní a dozorčí radě společnosti. Oba orgány jsou totiž výlučně ženskou záležitostí.
S genderovou vyvážeností jsou na štíru i studijní obory, které se na problematiku genderu specializují. Kupříkladu program „Genderová studia“ na Fakultě humanitních věd Univerzity Karlovy zajišťuje tým, ve kterém je šestnáct žen a jen dva muži (zde). Kolik studentek a studentů jej navštěvuje sice není veřejně známo, ale podle této společné fotografie (pravděpodobně) posluchačů a vyučujících je zřejmé, že ani zde se rozhodně „na svět s oběma očima otevřenýma nedívají“.
O něco lépe je na tom z tohoto pohledu parlamentní „Komise pro rovné příležitosti“, která má problematiku genderové vyváženosti takříkajíc ve svém „referátu“. Z jejích šestnáct členů totiž tvoří muži celou čtvrtinu (zde). Lze tedy konstatovat, že se „dívá na svět jedním okem otevřeným a druhým přivřeným“.
Genderovou otázkou se zabývají i jednotlivá ministerstva. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo dokonce „akční plán“ jak rovnost pohlaví ve svém resortu zajistit (zde). Pojmy jako „rovné zastoupení“, „rovný přístup“ a „rovné možnosti“ se v něm skloňují snad ve všech pádech. Poněkud podivně však působí to, že v sedmičlenném týmu, který dokument vypracoval, byl jen jeden jediný muž.
Jedním z úkolů, které zmiňovaný plán vytýčil, je splnění cíle „Obsah učebnic je v souladu s principy rovnosti žen a mužů“ (viz bod F.2). Pravděpodobně půjde o aktualizaci dokumentu (zde) „POMŮCKA PŘI POSUZOVÁNÍ GENDEROVÉ KOREKTNOSTI UČEBNIC“, který pochází z roku 2004 a genderoví vyvažovatelé jej zřejmě považují za překonaný. Mimochodem i ten byl připravován „jednookým“ týmem. A zkuste si tipnout, zda šlo o oko mužské nebo ženské...
Čeho všeho se bude tato aktualizace týkat a jak bude rozsáhlá, se dozvíme až koncem roku 2023, kdy má být dokončena. Bylo by však naivní si myslet, že dojde ke zmírnění stávajících pravidel. Spíše to bude naopak a otázkou je, kam až to dojde. Třeba v takové matematice. Nepochybně bude nutné přizpůsobit znění slovních úloh tomu, aby vedle procvičování početních dovedností pomáhaly dětem ve vytváření genderově vyváženého pohledu na svět. Tato náročná kritéria by mohla splnit třeba tato úloha: „Do dolu sfáralo 40 lidí. Kolik z nich bylo hornic, když horníků bylo 20?“
Větší výzvou však bude dosažení genderové vyváženosti v naší mateřštině (pokud se tedy na „index“ nedostane i tento výraz a nebude nahrazen třeba slovem „rodičovština“). Nepochybně bude zapotřebí sáhnout do jejích pravidel a zajistit genderovou korektnost přímo v nich. Třeba taková shoda několikanásobného podmětu s přísudkem. Přednost rodu mužského je totiž přímo ukázkovým příkladem genderové nespravedlnosti. Napravit by to šlo například tím, že se napříště budou oba rody pravidelně střídat. Mohlo by to pak vypadat nějak takto: „Genderoví aktivisté a genderové aktivistky se se sešli před Ústavem pro jazyk český a požadovaly zavedení genderově neutrálních jazykových pravidel“.
Čeština a matematika nebudou samozřejmě jediné předměty, do jejichž výukových plánů a učebních osnov požadavky na dodržení genderové korektnosti zasáhnou. Co udělají třeba s takovou biologií se však bojím domýšlet...
Myslíte si, že přeháním? Nejspíš máte pravdu. Ale na druhou stranu si vzpomeňme, jak před časem dokázala genderové aktivistky rozpálit do běla báseň Jiřího Žáčka „Maminka“ (zde). Takže ta moje nadsázka možná není zase až tak moc velká. Bojovníci, respektive bojovnice za genderovou korektnost jsou totiž lajnováním životů ostatních přímo posedlé. Samy se však svými vlastními pravidly neřídí. Na svět se zkrátka „dívají jen jedním okem“ a nemohu se zbavit pocitu, že o pohled tím druhým ani moc nestojí. Viděly by totiž to, co vidět nechtějí...
