Covid-19: Andyho biliónový kámoš

I negativní události mají své vítěze a to platí i o probíhající pandemii. Jedním z lidí, kteří z aktuální situace těží nejvíc, je náš (ne)milovaný premiér Andrej Babiš.

Ať už Babišovi nemůžete přijít na jméno nebo jste jeho skalní příznivec, je nezpochybnitelné že je to člověk, který ví co dělá (a proč to dělá). A také že je to člověk, který málokdy stojí na straně poražených (ne vždy se to samé dá říct o občanech této země).

Dokonce i v dnešní pohnuté době dokáže z nepříznivé situace vytěžit maximum. Během posledních pár týdnů si zcela jistě získal slušný náskok do příštích voleb a pokud neudělá zásadní chybu, je dost těžké představit si scénář, ve kterém nebude stát v roce 2021 na stupni nejvyšším. Jak toho dosáhl? Dokázal chytře využít příležitosti, která se mu naskytla. Nebo je přesnější říct příležitosti, kterou si umě vytvořil?

Andrej chce tuto zemi řídít jako firmu. K důležitým vlastnostem ředitele jistě patří předvídavost. Dobrý ředitel vidí hrozící nebezpečí v době, kdy o něm ostatní ani netuší. Dobrý ředitel také ví, že proti blížící se hrozbě je potřeba udělat opatření co nejdříve a dostatečne razantně. Raději vynaloží menší částku dnes i s rizikem, že možná trochu přeplatí, než aby za pár týdnů platil mnohonásobně víc, když už nemá jinou volbu. Proč tedy neuzavřel hranice už začátkem roku, kdy se virus začal šířit Evropou a jeho ovečky jezdlily na lyžovačku do centra nákazy - Itálie? Odpověď je snadná. Tento krok by sice byl v zájmu obyvatel ČR, ale znamenal by velké riziko pro Babiše v případě, že by se virus nerozšířil v takové míře, jak je tomu dnes. Pak by byl za panikáře a ztratil by respekt. Bylo by mu zcela jistě vyčítáno, že způsobil zemi velké finanční ztráty bez vážnějšího důvodu.

Toto riziko evidentně nechtěl podstoupit. Naopak pochopil, že bude lěpší počkat až se nákaza do země dostane, aby s ní mohl bojovat v přímém přenosu. Pochopil, že nepotřebuje dělat ty nejlepší možná rozhodnutí, ale bohatě stačí být jen o trochu lepší než většina jeho kolegů v zahraničí (což se ukázalo jak úkol více než splnitelný). Kdy jindy by získal tolik prostoru v médiích? Za jakých jiných okolností by mohl neomezeně čerpat veřejné prostředky, aniž by čelil vlně kritiky? Jak jinak by mohl nenápadně odstartovat volební kampaň za peníze daňových poplatníků? Existuje lepší způsob, jak utnout demostrace stovek tisíc jeho odpůrců a během několika dní se z lotra stát ochráncem národa?

Události posledních dní jsou toho jasným důkazem. Snaha prodloužit nouzový stav na co nejdelší dobu, plošná podpora OSVČ bez ohledu na míru poklesu tržeb (to by bylo, aby se na tohle pár hlasů neulovilo), odklad splátek a placení nájmů (z cízích peněženek se utrácí nejlépe). Hlavně udržovat národ v nejistotě a vyhnout se stanovení cílů či podmínek pro uvolňování opatření, abychom si ponechali volnou ruku při rozhodování. Navíc co kdyby nás pak podle toho někdo chtěl hodnotit, že?

Klobouk dolů Andy, tuhle lapálii zatím zvládáš jako velký šéf. Většina lidí ti totiž bude vděčná za to, když jim vytáhneš hlavu z hnoje, do kterého jsi je předtím strčil. Někdo by mohl namítnout, že je snadné být generálem po bitvě. Ale o hrozícím nebezpečí naše vláda věděla moc dobře. A naše vláda je vládou jednoho muže. U jiných politiků by se mohlo jednat o neschopnost. Andrej ale ví dobře co dělá a nemá strach jít proti proudu. Kdyby hranice chtěl uzavřít už v únoru, neměl by strach to udělat. Ale to by se mu úplně nehodilo do krámu.