Každé léto je to stejné – venku panují teploty okolo třicítky, lidé jsou paralyzování vlnami veder přicházejících hluboko z jihu, a proto si každý hledá kousíček stínu, kde je teplota aspoň o pár stupňů nižší. Ti pokrokovější si již dávno pořídili klimatizace do svých aut či domovů, mnohdy si ale neví rady se správným nastavením teploty.
Klimatizace (AC – z anglického Air Conditioning) je zařízení sloužící k ochlazení vzduchu, které má velmi široké uplatnění. Využívá několik fyzikálních principů, v jejichž důsledku dojde k upravení teploty a vlhkosti vzduchu na požadované hodnoty. Hned prvním problémem je zmíněná vlhkost vzduchu, kterou klimatizace snižuje, takže dochází k vysušování sliznice dýchacích cest. Ta je u zdravého člověka pokryta vrstvou hlenu zajišťující ochranu proti škodlivým mikroorganismům, především virům. V důsledku působení suchého chladného vzduchu je tato vrstva oslabena, na některých místech vymizí úplně a může tak snadno dojít ke kontaminaci patogeny, které mohou vyvolat rýmu nebo angínu.
Nachlazení si lze způsobit i nevhodným nastavením teploty. Obecně platí, že rozdíl mezi teplotou uvnitř ochlazovaného objektu a venkovním prostředím by neměl být větší než sedm stupňů celsia. Předejdete tím teplotnímu šoku, což je odpověď organismu na náhlou změnu teploty prostředí. Mnoho lidí často mylně považuje za vhodnou teplotu 20°C (standardní pokojová teplota), takže pokud je například venku 37°C, potom s klidem nastaví na klimatizaci dvacet a zdravotní potíže jsou na cestě.
Dalším problémem je také zanedbávání údržby klimatizace. Všechen vzduch proudí přes výparník, na kterém se postupem času usazují plísně a bakterie. Pokud tedy nevěnujeme dostatečnou pozornost pravidelnému čištění a dezinfekci těchto částí, vystavujeme se zbytečnému riziku vdechování škodlivých spor.
Takže klimatizaci ano, ale s rozvahou. Ušetříte si tak jednu nepříjemnou angínu.
