Byl jsem vojákem Sovětské armády
Pravda, sovětští vojáci trávili většinu času zavření ve vojenských prostorech, případně v kasárnách, pokud se jednalo o větší město, jako například Mladou Boleslav, kde byla kasárna přímo na jedné z hlavních ulic. Každý den se ale zabývali cvičením, střelbami a jízdou v tancích a obrněných vozidlech, ale pokud měli štěstí, podařilo se jim navázat kontakty s českými civilisty a občas prodat trochu nafasovaného benzínu nebo dokonce elegantní chlupatou čepici, šapku-ušanku a za získanou skoro-tvrdou měnu mohli nakoupit věci, které by doma nikdy nepořídili.
Ne snad, že bych osobně něco takového zažila (kromě pokřikování jednoho takového vojína z okna šedivých kasáren v Mladé Boleslavi, kde jsem byla o prázdninách po prvním ročníku na vysoké na brigádě), ale spolužáci, kteří byli z posádkových měst, například z Vysokého Mýta (kde jsem naopak nikdy nebyla), takové věci vykládali.
Jednoho takového muže, který sice naši zemi „neosvobozoval“ v roce 1968, ale přijel jako osmnáctiletý chlapec v roce 1970 a zůstal u nás, konkrétně v Mimoni, dva roky, jsem potkala v Moldávii. Dnes je z něj profesionální bubeník a výrobce bubnů a i s paní Lidií se v roce 2005 účastnili soutěže Eurovize v Kyjevě v roce 2005, kde s písní „Babička hraje na buben“ a skupinou Zdob si Zdub obsadili šesté místo. Jmenuje se Tudor Bejenaru.
Dodnes si pamatuje, že viděl nápisy, které sovětským vojákům doporučovaly cestu domů, i když z vojenského prostoru se asi do města skoro vůbec nedostal. Tedy, nesnášeli jsme Rusáky, protože rozlišovat, kdo je Rus a kdo třeba Moldavan, nemělo pro nás žádný smysl. Všichni byli okupanti.
Dnes mají příslušníci některých malých národů, které žijí na území bývalých republik Sovětského Svazu, které jsou dnes samostatnými republikami, jako je třeba právě Moldávie strach ze ztráty národnostní identity. Připadá ji, že když byli pod velkým Sovětským Svazem, kde všichni museli mluvit rusky, měli větší svobodu.
Například Gagauzové, kteří se považují za národ blízký Turkům, i když žijí uprostřed Moldavska a není jich ani 200 tisíc, mají strach, že by mohli být pomoldavštěni, nebo ještě hůř, porumunštěni a proto s nostalgií vzpomínají na doby SSSR, kdy museli mít v pase napsáno národnost gagauzská. Obrací se k Rusku, protože všichni mluví rusky (ruština byla do nedávna pro všechny povinná a možná zase bude…) a taky k Turecku, protože jejich jazyk je turečtině podobný. Nejsou ovšem muslimové, ale křesťané.
Takových lidí je v zemích bývalého SSSR nepochybně víc. Největší problém je ale rozpad tohoto impéria pro některé Rusy, příslušníky „panského národa“, kteří potřebu naučit se většinový jazyk státu, ve kterém žijí, považují za ponížení. Proto rozpad SSSR a nevděk všech těch lidí různých národů vůči bývalé „Matičce Rusi“, která je „živila a šatila“, způsobil všechny ty zákroky nynější „Ruské federace“, se kterými lidé jako já nemohou souhlasit, jako je anexe Krymu.
Protože představitelé ruského státu se mstí. Za ponížení a nevděk. A na takové věci se nezapomíná. Minimálně do doby, než nás navštíví pan Alzheimer a už neodejde.
Lenka Pokorná
Separatismus
Hranice států v Evropě se různě mění a posouvají od počátku věků. Silnější státy, nebo ty, co si to o sobě aspoň myslely,
Lenka Pokorná
Západ slunce nad mořem a Andrej Babiš
Ne snad že bych někdy při západu slunce seděla na terase restaurace Paloma v městečku Mougins na svahu Přímořských Alp asi 9 kilometrů nad městem Cannes, která patří Andreji Babišovi (?).
Lenka Pokorná
Cikánský baron
Čím se asi živí takový cikánský baron? Vybírá daně u svých oveček? Nebo má svůj vlastní byznys, což nejen v zemích jako je Moldavsko část neznamená vytvářet věci nebo služby, které můžou být druhým prospěšné,
Lenka Pokorná
Neuznané státy
Neuznaných států je několik. Některé to myslí se svou samostatností zcela vážně a jsou ochotny za ni i bojovat, ale ty většinou brzy někdo z těch oficiálních uzná. A potom jsou tu drobné i větší soukromé projekty.
Lenka Pokorná
Moldavsko je víno
Proč některé východoevropské země, dříve republiky SSSR, sní o návratu do těch časů, kdy celý (jejich) svět mluvil víceméně plynně rusky a mezi jednotlivými (pseudo)republikami byly hranice jenom na mapě?
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Havaroval vrtulník prezidenta Íránu Raísího, vracel se z otevření přehrady
Aktualizujeme Íránská státní televize hlásí nehodu vrtulníku při přesunu prezidenta Ebráhíma Raísího. Stroj...
Slováci prověřují verzi, zda za atentátem na Fica nebylo víc lidí
Aktualizujeme Slovenské bezpečnostní složky pracují při vyšetřování středečního atentátu na premiéra Roberta Fica...
Zubaři se brání konkurenci ze zemí mimo EU. Šmucler se bojí o pacienty
Sněm České stomatologické komory odmítl Sněmovnou přijatou novelu, která by měla usnadnit využití...
Přes AI zneužili její tvář k propagaci Ruska v Číně. Urážlivé, říká Ukrajinka
„Bylo to děsivé.“ Tak shrnula 21letá ukrajinská studentka Olha Lojeková moment, kdy svůj obličej...
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 888x