Ještě ke včerejšku
Jan Bolívar Pohřelický
Narodil se v roce 1922 na severu Moravy. Nedlouho po vysvěcení na kněze jej zatkla Státní bezpečnost, stalo se tak už v září 1948. Soudruzi si tolik pospíšili i kvůli velké oblibě, kterou si mladý kněz dokázal získat u mládeže. Trest 10 let pro něj posléze znamenal putování po nejrůznějších kriminálech a převýchovných táborech, kterých celkem vystřídal třináct. Po návratu jej čekala práce ve státním rybářství, pak několik let duchovní služby, po nich další zákaz a roky dělnických profesí. Po roce 1989 mohl coby přednášející pedagogiky a katechetiky na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci zúročit své vychovatelské nadání a zkušenosti. Zemřel v září roku 2009. (Podrobnější životopis otce Huvara můžete najít zde).
Co se týče představení, dokázalo diváka zaujmout. Jistá prostota zpracování a snaha autorů držet se skutečnosti nechala vyniknout příběhu, který mluví sám za sebe, aniž by musel být zveličován divadelními kalkuly. Možná by se někomu mohlo zdát, že násilí bylo v těch několika desítkách minut až příliš mnoho. Ale věřím, že nebylo zveličované. Jen přiměřeně zachytilo ne bezvýznamnou část naší národní historie. Ačkoli ze samé podstaty věci nemám ráda filmové krváky, trillery ani horory, za tohle představení jsem byla vděčná. Pokusím se vysvětlit proč.
Mohlo by se zdát, že o zločinech komunismu už toho víme dost. Známe historii monstrprocesů, máme informace o pozadí justičních vražd. Praktiky ve věznicích v Borech, Uherském Hradišti, na Mírově a v jiných věznicích 50. let jsou celkem známé, příběhy nevinných lidí tvrdě stíhaných vlastními krajany už vypluly na povrch. Přesto jsme často ochotní zapomenout. Ale nejen to. Po včerejším divadle kdosi řekl, že kdyby se sám měl ujmout této tematiky, zpracoval by ji více vnitřně. Tedy méně násilí, víc vnitřních pochodů přítomných postav, víc myšlenek, pocitů, postojů. Když jsem o tom posléze přemýšlela, došla jsem k závěru, že nesdílím stejný názor. Protože:
Naše situace je dost odlišná od toho, co se dělo v 50. letech, a teď nemám zrovna na mysli politickou situaci. My čím dál víc žijeme ve světě virtuální reality. Nemluvíme spolu přímo, ale přes telefon, email, skype anebo facebook. Nehádáme se spolu z očí do očí, ale urážlivé nadávky si píšeme v diskuzích pod internetovým zpravodajstvím zahalení nic neříkající přezdívkou. Fyzické násilí drtivá většina z nás nikdy nepocítila na svém těle, ale denně si jeho příděly dopřáváme skrze film a televizi. Jenže to nás vlastně až tak úplně nebolí. Lopatu už do ruky taky jen tak nevezme, takže námahu si dopřáváme spíš ve fitness centru. Takový je svět, který nás obklopuje, takhle si ho vytváříme, takto nám vyhovuje.
Myšlenky, názory, slova produkujeme v takové míře (blog na idnes.cz budiž toho důkazem), že už tuto oblast nestíháme ani komplexně sledovat. Kolik zažíváme diskuzí, debat, návrhů, slibů, tvrzení. Nic proti nim, i já se dennodenně pohybuji v tomto světě. Ale nespravedlivá rána, neobhajitelné mučení, trýznění a týrání je argument, jehož pádnost nám často uniká. Současní komunisté se nestydí veřejně vystupovat, dál propagovat „ušlechtilé“ myšlenky o tom, jak se máme mít všichni stejně, levně a prý dobře, nestydí se vhodně zmanipulovanými slovy stále ve stejném duchu překrucovat minulost (viz Miroslav Grebeníček hovořící v poslanecké sněmovně o třetím odboji jako o terorismu). Možná, že kdybychom je jenom poslouchali a pouze s nimi vedli sáhodlouhé debaty, neprohlédli bychom je tak snadno. Určitě ne tak rychle, jako když na jevišti vidíte zmrzačené mukly, osobnosti zasluhující náš obdiv zbité do bezvědomí a hrdiny světových válek pověšené na provazech. Možná jsou to málo sofistikované protikomunistické argumenty, ale jsou účinné.
Takže díky Buranteatru za dobré představení, které i ostatním mohu vřele doporučit ke shlédnutí.
Lenka Kolaříková
Čtyři miliony proti ebole
Tak jsem v minulých dnech hned z několika médií slyšela zprávu, že česká vláda uvolňuje čtyři miliony korun na boj proti ebole. Do míst zasažených touto smrtelnou nemocí zasílá jednorázové overaly, ochranné rukavice, brýle a návleky. Jistě chvályhodný počin.
Lenka Kolaříková
O jinakosti a co s ní I.
Kamarádce se narodila holčička s Downovým syndromem. A protože kamarádka je divadelní režisérka, dala dohromady představení, na němž se výrazným způsobem podíleli lidé s tímto postižením. Psalo se o tom i na stránkách idnes.cz. Po pár dnech si čtu diskuzi pod článkem a nacházím zde spoustu rozdílných názorů.
Lenka Kolaříková
Hobit: filmařská poušť
Vzpomínám si na loňskou vánoční návštěvu kina, kde jsme s napětím sledovali první část dobrodružství hobita Bilbo Pytlíka. Bavili jsme výborně, příběh nás dokázal strhnout. Dokonce jsem se odhodlala vzít do ruky nedočtenou knihu The Hobbit, kterou jsem si kdysi nadšeně koupila v oddělení cizojazyčné literatury. Tentokrát jsem ji úspěšně dočetla až do konce, nehledě na to, že jsem každému pátému slovu nerozuměla. Originál je originál.
Lenka Kolaříková
17. listopad a Desatero
17. listopadu v roce 2009 se stejně jako dnes konal v Brně lampionový průvod pořádaný studenty. Zakončila jej modlitba v kostele sv. Augustina, při níž mohli příchozí mimo jiné číst tento můj text. Protože mi přijde i dnes aktuální a zajímavý, dávám jej k dispozici také čtenářům tohoto blogu. Jedná se o zamyšlení nad biblickým Desaterem, které v závěru cituji.
Lenka Kolaříková
Víkend plný katastrof
Moji dva mužové prožili o tomto víkendu každý svoji katastrofu ne menší než případný konec světa. Ten starší jenom popocházel po pokoji a nevěřícně a se značnými obavami v hlase opakoval: „Prohibice. Prohibice.“ Ten mladší na tom nebyl o moc lépe. V neděli v poledne, krátce před obědem, jsme v našem miniaturním bytě ztratili jeho oblíbený dudlík.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Proč mají Japonsko a Indie problémy? Protože jsou xenofobní, kázal Biden
Americký prezident Joe Biden označil Japonsko a Indii za „xenofobní“ státy, které nevítají...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
- Počet článků 27
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1955x
Moje osobní stránky najdete na webu: www.kollenka.cz
Publikuji také na www.sklenenykostel.cz