Je to vůbec možné? Bohužel ano.

Při své práci se občas dostanu do situace, která je jen velmi těžko pochopitelná a já se často pozastavuji nad tím, jak probíhá myšlení některých lidí. A když se to stane ve zdravotnickém zařízení, to až zůstává rozum stát.

Příběh jsem lehce pozměnila, nechci kohokoliv kompromitovat, spíše chci debatovat o tom, že se musí něco stát či změnit. Tohle přeci nemůže být normální stav.

Nedávno večer mně zavolal známý, jestli nemáme v Domově Sulická rychle jedno lůžko volné. Rychle znamenalo okamžitě. Pomoc je u nás součástí genetické výbavy, takže jsem neváhala. Jen jsem potřebovala nějaké bližší vstupní informace. Potřebuji vědět, zda se jedná o ženu, či muže. Jaký má problém a proč je to vlastně nutné tak rychle. Odpověď stála za to! Jde o ženu, která sedí se svojí maminkou v jedné pražské nemocnici. Maminka, věkem přes 80 let je přijata do nemocnice a nikdo neví, co s ženou s mentálním postižením, která je zdráva, ale o sebe se prostě nepostará. Z hovoru vyplynulo, že v nemocnici jsou už půl dne. Podotýkám, že známý mi volal v devět večer.Hrozilo, že maminku pustí s z nemocnice na revers, protože o dceru se nikdo nepostará.V noci jsme ženu přijali, dali jí napít, najíst, zajistili jsme pobytovou první pomoc. Konec dobrý všechno dobré? Nemyslím.

Nedalo mně to a začala jsem se v nemocnici ptát. Co školený zdravotnický personál udělal proto, aby dcera nemocné maminky dostala také odpovídající péči? Aby nemusela zmateně sedět několik hodin v čekárně a pořádně netušila, co se s ní vlastně děje? Lékař mi sdělil, že to není jeho povinnost. Poznámka o jednom telefonátu sestry na sociální odbor příslušné městské části vyvolala na straně lékaře dlouhé mlčení a následnou reakci, že jsou od toho, aby léčili.To samozřejmě nelze zpochybnit, ale neposkytnout zjevně mentálně postižené a dezorientované ženě obyčejnou lidskou pomoc bych v prvé řadě čekala ve zdravotnickém zařízení a od lidí s odpovídajícím vzděláním.

Odpovědi typu je málo personálu, jsou dovolené, nemáme lidi, není mojí povinností prostě neberu. Doprovod paní, která byla přijata do nemocnice na akutní příjem prostě potřeboval sociální pomoc, které se jí nedostalo. Podle mě je to zkrátka špatně.

Mám ale ráda dobré konce. Dcera nemocné maminky se stala na pár dní naší klientkou a maminka se může léčit. Jen ti zdravotníci se snad ani nezačervenali.