Přemýšleli jste někdy nad tím, jak se neustále mění výživová doporučení, která vycházejí z posledních nejmodernějších a zaručených výzkumů? Jen tak namátkou – mléko je zdravé, vejce jsou špatná, jediný kvalitní olej je ten olivový, máslo je nebezpečné a vhodné jsou jedině margaríny... Mohla bych pokračovat, ale nemá to smysl.
Nevím, jak vy, ale já už si velmi dlouho z těchto výzkumů těžkou hlavu nedělám. Už jako malá jsem se nad tím zamýšlela a říkala si, jak to vlastně je, že jednu chvíli je něco prý hrozně zdravé a dobré a za chvíli je to zase špatné a jedovaté. Už tehdy ve mě hlodalo, že něco není v pořádku. Postupem času, jak jsem čím dál víc registrovala podobné zprávy, jsem byla stále skeptičtější. Nyní vím jedno: pokud v médiích vychválí nějakou potravinu, stoupne razantně poptávka po ní.
Snažím se tedy odpovědi na to, co je zdravé, hledat sama. Podle mého názoru je jasná jedna věc: každý člověk je originál a neexistuje tedy nic jako univerzální zdravá strava. To, co je pro jednoho blahodárné, může druhému výrazně škodit a naopak. Další věc je, že dokonce ani vhodná strava pro konkrétního jedince není konstantní. Co je pro něj vhodné v určité situaci a v určitém období, se může stát nevyhovující o nějakou dobu později.
O tom, že neexistuje univerzální cesta ke zdraví, svědčí i celá řada výživových směrů, které jsou mnohdy velmi protichůdné, mají však miliony zastánců po celém světě.
Mezi základní výživové směry patří různé formy vegetariánství (včetně veganství a frutariánství), makrobiotika, vitariánství, výživa podle krevních skupin, dělená strava, Atkinsova dieta, paleo dieta ... Je jich mnohem víc, některé se navíc různě prolínají a záleží pak na tom, jaké dělení si člověk k jejich rozlišování vybere. Pro někoho může být matoucí, že si tyto směry mnohdy i velmi protiřečí, mě se to ale přijde zajímavé. Podporuje to moji teorii o různorodosti tvorů na zemi.
Co je tedy zdravé?
Pokud budeme pátrat v jednotlivých výživových směrech, dá se zjednodušeně říci, že dojdeme k jedné jediné skupině potravin, kterou v podstatě schvalují všichni. Která to je? Zelenina. Přesněji řečeno syrová zelenina. A ano, čistá voda. Co se týče jak zeleniny, tak vody, v obou případech má skoro každý směr nějaká omezení. Tam jedí jen plodovou zeleninu, tam zase dávají přednost zelené... Ale základ tam je, všechny směry připouštějí něco ze zeleniny a čistou vodu v určité podobě.
Co z toho vyplývá? Pro mě jednoznačně následující – pokud se na něčem shodnou i ti, kteří si ve zbytku odporují, rozhodně na tom něco bude. A proto se domnívám, že ať už se rozhodnete pro jakýkoli výživový směr, nebo zůstanete u své klasické stravy, rozhodně byste na zeleninu neměli zapomínat a dopřávat si ji pokud možno co nejvíce. A to i syrové, ale můj názor je, že ani vařenou většinou nic nezkazíte. Zvláště pro někoho, kdo byl celý život zvyklý převážně na vařenou stravu, skok k syrové může spíš uškodit. Řada potravin v syrovém stavu nadýmá a i když je syrová strava přirozenější než vařená a má více výživných látek, všechno chce svůj čas a je dobré brát ohledy na aktuální stav. Zdravých věcí je samozřejmě mnohem víc, zeleninu ale považuji za nejdůležitější.
