Většina z nás se po prohýřené silvestrovské noci radši ani nechce vzbudit. Sucho v ústech, žaludek jako na vodě. V hlavě duní a třeští. Máte blbý pocit, že mozek se nevejde do lebky. Kocovina. Zkřehlé tělo pomalu leze z postele. Svaly bolí, v kloubech praská.
Uff, zoufáte, už nikdy se alkoholu ani netknu, mumláte si v duchu. Udělám cokoliv, jen ať mi je už dobře… slibujete si, když upíjíte po doušcích minerální vodu přímo z láhve. Takhle to dál nejde. Tělo zhumplované kalorickými bombami se bouří.
Sbohem, brambůrky, smažáčku, salátky s majonézou, čokoládky, koláčky, buchtičky, fastfoodečky, sbohem večerní nájezdy na lednici. Letmý pohled do zrcadla. Je vám líto sebe sama. Bledý až zelenkavý odstín pokožky vás vyděsí a na malou chvilku se cítíte ještě hůř.
A teď to přijde. Obrovská chyba. Revize celé tělesné schránky. Postavíte se před zrcadlo a hodnotíte kritickým okem každou partii svého zchřadlého tělíčka. Jak mohlo to břicho tak rychle narůst? Nevěřícně mačkáte vzniklou pneumatiku. A co ta záda? Proč se tak hrbím? Z posledních sil se vzchopíte. Takhle to teda nenechám, pomyslíte si...
Tak a tady je máme – naše první novoroční předsevzetí:
- přestanu pít alkohol omezím pití alkoholu
- budu se zdravě zdravěji stravovat
- začnu pravidelně cvičit
- zhubnu (alespoň) 10 kilogramů
Troufám si tvrdit, že mnohá novoroční předsevzetí jsou pouhopouhým výsledkem kvalitní kocoviny a jen co se tělo během několika dnů zregeneruje, novoroční předsevzetí jsou ta tam.
