Proti komu vláda bojuje?

Pamatujete na jitrnici z pohádky Obušku z pytle ven? Podobně to dnes vypadá s pandemií, před kterou nás vláda ochrání, i kdybychom nechtěli. 

Rozhlédneme-li se kolem sebe, nevidíme žádnou velkou tragédii. Nevidíme vůbec žádnou tragédii. Nevidíme vůbec nic. Nebýt pracně vypocených statistik, které se snaží objevit nějaké nemocné, neměli bychom ani tušení, že se něco děje, že se máme bát. 

Nikdo dnes nepochybuje, že tu máme nějaký vir. Je úplně jedno, kde se vzal. Lidstvo má jako celek problém, a jako celek ho musí řešit. To je v pořádku.

Rozhodně špatný je přístup vlády, která podává zavádějící, nepřesné a chabě podložené informace. Porušuje zákon, který si sama schválila, ignoruje rozhodnutí soudu, který ji na to upozorní. Vláda si za poslední rok stačila vybudovat takovou nedůvěru, jaká tu v historii nikdy nebyla. A nejen vláda, i naprosto nefunkční opozice, která ze všeho nejvíc připomíná Potěmkinovu vesnici s tragickými kulisáky. Jejich mlčení jasně naznačuje, že souhlasí se vším, co vláda činí. 

Jaká škoda, že se skvělý marketing vládnoucího hnutí vyčerpal. Teď by mohl ukázat svá kouzla, teď by mohl doopravdy rozkvést. Právě v této době by si vláda mohla zajistil drtivé znovuzvolení. Ale to by musela hrát uvěřitelně. Vzbudit důvěru občanů aspoň nějakým náznakem upřímnosti. Dát jim nějaké zdání volnosti. Namísto toho dává občanům okusit profláknutý cukr a bič. A už i tím cukrem začíná šetří.  

Vláda to zkrátka vzala za špatný konec. Místo aby se pasovala do role hodného taťky, který své děti chrání a opečovává, přijala roli fotra, který své děti znásilňuje, a při tom jim šeptá, že je to pro jejich dobro.

Milá vládo, zkus ten marketing od základu překopat. Přestaň se odvolávat na druhé, přestaň mlžit. Jestli ti do vládnutí někdo kecá, klidně to přiznej. Jestli někdo něco ukradl, klidně to řekni. Nám, občanům, to bude milejší, než si myslet, že jsi prostě jenom hloupá, a že to amatérské divadlo kocourkovských ochotníků myslíš vážně. Podceňuješ inteligenci občanů takovým způsobem, že nás to uráží. 

Je jasné, že politika nemůže být nikdy čistá. Bez poskvrny nejsme ani my, občané. Znáš naše chyby, a přesto nám vládneš. Řekni nám o těch svých, a my ti zkusíme věřit. Politika musí být přes všechna svá pokrytectví uvěřitelná. A to ty zatím nejsi.