Mobil za koně

Dokázali byste si představit život bez mobilu?

Samozřejmě dokázali, odpovíte. Anebo taky ne. Mobily i SMS se staly součástí našich životů. Nechci se přít jestli tyhle věci lidi sbližují nebo naopak. Možná vás právě napadlo několik příkladů, kdy sms zpráva způsobila nedorozumění. Ve stošedesáti studených písmenech včetně mezer není místo na zdlouhavé vysvětlování. Ještě že máme ty smajlíky, viďte.

Na hradě Pecka žil kolem roku 1600 všestranný renesanční muž. Jmenoval se Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Komunikaci tehdy obstarávali jezdci na koních, a občas se stalo, že byla nepohodlná informace cestou stornována. Jednoduše tak, že posla dohnal jiný posel na rychlejším koni a poslal ho zpátky domů. Nebo do věčných lovišť.

Stalo se vám že jste odeslali ve vzteku esemesku nebo mail a vzápětí toho litovali? Jakmile písmenka pohltí stroje, nemáme šanci na tom cokoliv změnit. A ty následky..
Mobil neumí vzít za ruku, dát pusu, pohladit. Že vám to vadí? Ale vždyť jsme to tak chtěli.

Kryštof Harant jako znamenitý hudebník pořádal na svém hradě koncerty. Zvuky jeho cemballa a orchestru doléhaly za tichých nocí až na vzdálený hrad Kumburk.
Říkáte si že to bývaly časy?

Nevím, jestli bych chtěl tenkrát žít. Kryštof se vrátil 21. června 1621 ze Staroměstského náměstí o hlavu kratší, aniž věděl proč. Zanedlouho nechal císař rozstřílet Kumburk chudákům loupeživým rytířům přímo před očima, aniž by se zeptal na jejich názor, nebo čekal na rozhodnutí stavebního úřadu.

Každá doba má svá pozitiva. A tak se možná radši smíříme s mobily, i když nemůžeme pro nechtěnou esemesku poslat koně.