Zrovna včera jsem jel z Úlibic na Hradec. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale lidi jezdí jako čuňata. Při 90km/h se lepí na zadek nejen Oktávky, ale i mnohem starší exponáty. Jeden aby se bál, jestli to v případě nenadálé situace dobrzdí.
Můj známý uvažuje, že si kvůli těmhle notorickým spěchačům dá třetí brzdové světlo na vypínač, a občas s ním blikne. V naději, že je osvítí myšlenka na bezpečnou vzdálenost. Sem tam je vidět samolepku „Nelep se mi na prdel, nejsem tvoje stará!“ Nicméně… světlo bude patrně účinnější.
Aby toho nebylo málo, stříbrná Fábka si vjede zleva od Chlumu těsně před auto přede mnou. Řidič v 90km/h strhnul volant na poslední chvíli. Ve Fábce kroutí volantem madam v šátku, hlavu hrdě vztyčenou, jako vystřižená ze starého francouzského filmu.
Flegmatik se v takové chvíli zhluboka nadechne, ale nejradši by tu babu normálně cholericky vytroubil. Těžko říct, jestli by jí to došlo. Pomyslí si něco o debilech, a o pár kilometrů dál to někomu udělá znovu.
Trávím za volantem hodně času, a právě takoví Případi mě utvrzují, že není od věci pořídit si o auta kameru.
Řidič, který v Čechách dodržuje maximální rychlost, a na Stopce zastavuje, si připadá jako idiot, a připadá tak i všem, kdo neustále někam spěchají. Není jich málo, bohužel.
Pokud dojde ke kolizi, nikdo za to najednou nemůže. Je na Policii ČR, aby vyšetřila a rozhodla. A i když je to jasné, je to stále 50/50. Nápis „Pomáhat a Chránit,“ totiž neříká, jestli poškozeného, nebo viníka. Jak se můžeme dočíst dnes a denně, stačí znát ty správné lidi. Obrazovému důkazu však neodolá nikdo, ani Policie.
Kamera v autě je v Rusku téměř standard. Nedávno proběhla internetem nízkoletící stíhačka nad ruskou dálnicí – nebýt kamery v autě, bylo by to přičítáno nadměrnému množství vodky v krvi řidiče.
Naopak v Itálii, kde o přednosti občas rozhoduje, kdo má silnější klakson, kamery příliš vidět nejsou – a kupodivu se tam téměř nebourá.
Nabídka kamer je u nás překvapivě široká. Asi nejhorší je začínat v autopotřebách, kde má každá čínská vychytávka patřičně tučnou cenovku. Na netu je situace mnohem veselejší. Ceny začínají na 1000 Kč. Někdy i méně, ale kvalita tak do Barbie pokojíčku.
Začítám se do recenzí. Jedna zabírá sotva jeden jízdní pruh, jiná natáčí rozmazaně, další má po patnácti minutách několik desítek sekund trvající výpadky. A všechny levné takřka bez výjimky nepřečtou SPZ auta na víc než pět metrů. Docela problém. O nočním vidění škoda mluvit – integrované infra LED diody dosvítí s bídou kousek za vlastní stěrače.
Ještě před chvílí jsem si myslel, že zakoupit kameru do auta je maličkost. A najednou je tu spousta problémů, které by mě ani nenapadly. A to jsem ještě nezmínil, že většina kamer má přísavku na čelní sklo. Snaživý policajt nám ochotně vysvětlí, že nic nesmí bránit výhledu z vozidla. A nechá si tu radu dobře zaplatit.
Dražší, a trochu lepší kamery mají integrovanou GPS /mohly by mít ještě vodotrysk,/ a širokoúhlejší záběr. Cenovka začíná na baťovských 4990 Kč. Když narazíte na dobrý kus, dokonce se ani příliš často nezasekává..
U kamery do auta je podstatné, aby se sama zapnula před jízdou - ať už klíčkem v zapalování, nebo zasunutím do cigaretové zásuvky. A vypnula v cíli, případně odpojením ze zásuvky.
Zkušenosti však říkají, že se občas nezapne, a protože často chybí dobře viditelná indikace funkce, natáčí se leda tak…
Řidič aby za jízdy neustále kontroloval, jestli to natáčí, nebo se to nehryzlo, jestli to ve smyčce správně přemazává, a nevynechává to políčka. V případě nehody trne, zda bude záznam čitelný – což také není samozřejmost.
Pokud má zvládnout během jízdy všechny výše popsané úkony, stává se sám nebezpečím pro ostatní, nebo přinejlepším opravdovou brzdou provozu.
Renault je do některých modelů aut začíná montovat sériově. Ty dražší už je dávno mají. Ale pokud to bude fungovat jako moje, z výroby vestavěné bluetooth handsfree, bude to stejně spolehlivé, jako kdejaká čínská hračka na českém trhu.
Řekněme, že nakonec koupíme kameru, která bude jakžtakž fungovat, a natáčet co má. Technickou stránku máme vyřešenou.
Ale ještě je tu náš skvělý Úřad pro ochranu osobních údajů s armádou neúnavných úředníků. Natáčet pro vlastní potřebu lze prakticky cokoliv. Pokud však nějakého kance dáme pro výstrahu na internet, zaděláváme si na problém.
Mimochodem, ani policie nemá ráda, když ji někdo natáčí. Pokud si k tomu ještě dovolíte opsat služební čísla, je to stejné, jako dráždit hada bosou nohou. Naštěstí i policajti mají smysl pro humor, takže případnou pokutu zaplatíte s úsměvem, a dokonce si příště dáte pozor, abyste nezhřešili.
Suma sumárum, není to s těmi kamerami jednoduché. Při nákupu může metoda pokus-omyl vyjít na slušné peníze. O kameře nepřestávám uvažovat, ale byl bych raději, kdyby mi někdo doporučil cenově přijatelnou a kvalitní. Přinejmenším tak, aby nefungoval jen každý pátý kus, jak je v levnějším čínském sortimentu obvyklé.
A co vy, máte už v autě kameru? Nebo o nějaké uvažujete. A pokud jste ji už využili, bylo vám to něco platné?
Reakce na vaše případné komentáře najdete pod čarou ZDE. Bez záruky.
