Dědek chodí s dvacítkou!

"Mirek se zbláznil!" Tak komentovaly sousedky novou lásku mého známého. Před nějakým časem od něj odešla manželka. Říkalo se, že ji vyhodil. Tenkrát se stejné sousedky divily, proč to neudělal dřív.

Nedávno oslavil šedesátku, ale na svůj věk nevypadá. Na procházce s vnoučaty si ho neznalí pletou s jejich otcem.

Míra mívá bláznivé nápady. K tomu ještě podniká, tedy spíš se baví. V garáži ve svém okálu opravuje auta. Je machr na autoelektriku, a s oblibou vyžírá špeky, se kterými si v autoservisu nevědí rady.

Tu svoji bloncku poznal přes auto. Ford Focus, celkem nový auto, ale začalo při zastavení chcípat. Ne vždycky, jen občas. Třeba na křižovatce. Docela blbý. Diagnostika ve značkovce nic neukázala. Míra to dokázal vyřešit za půl dne. A nejen to. Když to opravil, jeli se projet. Nikdo neví, jak to udělal, ale prostě spolu od tý doby chodí. Nebylo by na tom nic divnýho, kdyby jí nebylo dvacet. Docela pěkná holka, žádná šmudla. Trochu víc pihovatá, malý prsa, ale jinak dobrý. Člověk by se za ní na ulici otočil.

Mluvil jsem s ním před měsícem, a řeč se pochopitelně stočila i na ni.
"Víš co, jako, dobrý. Ale báby mi ji nepřejou," ukázal směrem k plotu. "Dokonce mi volala moje stará, teda bejvalá, že bych se měl vzpamatovat. Poslal jsem ji do pr... Prostě mi ji záviděj, kunhuty," dodal a spokojeně se pošimral na břiše.
Hele, Stando, ta Ilona, to je něco! Já se cejtím, jako by mi bylo dvacet. A ten sex! Můžu to mít kdykoliv si vzpomenu. A je to dost často, protože když si vzpomenu na svoji starou, tak jsem ji musel měsíc přemlouvat, aby jednatřicátýho konečně k něčemu došlo. Žádnej zájem, žádná vášeň, prostě nic.

Tohle je člověče jízda jak na tobogánu. Ilona je super, dokonce mi včera udělala večeři!

"A co jste měli dobrýho?" zeptal jsem se.

"Párky. S hořčicí, odpověděl trochu rozpačitě. "Dal jsem jí litr, ať něco koupí, že si uděláme hezkej večer. Přišla s párkama v konzervě. A novejma náušnicema. Měla z nich radost a vlepila mi za ně takovou pusu, kamaráde, jakou jsi ještě nezažil," dodal a očička mu zářily. "Škoda že musela tak brzo domů.."

Musím říct, že jsem mu v tu chvíli záviděl. Je mi o dvacet míň, ale klidně bych si dal taky říct.
 
Ale proč o tom všem mluvím. Potkal jsem ho včera v ulici před jeho domem. Natíral plot, který podle všeho nátěr ještě nepotřeboval. Než jsem se stačil na něco zeptat, začal sám:

Hochu, mladý holky jsou k ničemu. V posteli to nic neumí, musíš ji všechno učit. Nepokecáš si s ní, vařit taky neumí, a přitom prachy papá jako tryskáč. Ale víš co?" dodal, a očička mu zazářily, "když jsme se rozešli, auto jí chcíplo hned jak vyjížděla na silnici. Vrátil jsem jí tam tu starou součástku," dodal, a vítězoslavně mi ukazoval malou zaprášenou destičku.

Vtom se otevřely dveře, a objevila se v nich jeho paní. "Míro, večeře."
Otevřel jsem pusu a chtěl něco říct, ale Míra si položil prst na pusu, chytnul mě za rameno a vystrčil za branku.

Odcházel jsem a přemýšlel, proč chlapi sami sobě tak rádi lžou. Třeba o tom, že to s manželkou i po pětadvaceti letech může být pořád jízda. Často mnohem lepší než s někým, kdo sice ví, jak zblbnout dědka a utrácet jeho peníze, ale neví ještě nic o opravdovém životě.

www.gins.cz