Jako tradičně v tomto období se různí vytvářeči dobra, a ty miluji, protože oni jako jediní vědí, co je správné, zase snaží omezit prodejní dobu v obchodech. V jejich čele spojí zasloužilý odborář Milan Štěch. Odborář od r. 1979, kandidující za ČSSD, který rád prohlašuje, že nepotřebuje univerzitní vzdělání, protože z praxe předsedy ZV ROH nejlíp ví, co pracující potřebují. Podle něj je takový zákaz elementární vstřícnost směrem k zaměstnancům, kteří jsou mnohdy nuceni pracovat během nedělí i svátečních dní. Prý je načase tento krok udělat a přispět tak k tomu, aby rodiny byly o svátcích pohromadě, přitakávají mu různí vykladači dobra.
A tak spolu se svými některými kolegy senátory i bývalými kolegy z vůdčí strany, jako třeba soudružskou Semelovou, která prohlásila, že návrh může počítat s podporou komunistických poslanců, „naprosto souhlasím s tím, aby obchodní řetězce měly o svátcích zavřeno. Jejich zaměstnanci jsou už tak odíráni, dělají za velmi nízké mzdy a ještě k tomu dělají od nevidím do nevidím včetně sobot, nedělí a svátků“, řekla. Je také přesvědčena, že opatření nebude mít negativní dopady na zaměstnanost a kvůli omezení prodeje o svátcích k žádnému propouštění nedojde, chce zase zakazovat a nařizovat.
Náš právní řád je zaplevelen různými nesmysly. Byrokratickými, technickými a jinými požadavky, omezeními, zákazy a příkazy, které komplikují a prodražují veškeré podnikatelské aktivity. Místo toho, aby politická reprezentace tyto požadavky a limity redukovala, tak je neustále rozšiřuje. Politici mají bránit, aby se lidem nedělo skutečné příkoří. Na to ovšem politici kašlou a řeší hlouposti. Příkořím přeci není, že musím prodávat o svátcích, pokud jsem zaměstnán jako prodavač. Obchod je totiž především služba pro zákazníky, kteří si za tu službu platí. Pokud jsem líný prodávat o svátcích, musím jít holt dělat něco jiného. Dobrotvůrci a obhájci rodinných hodnot ale zase zamlčují, že zákaz práce ve svátek pro leckoho znamená zákaz přivýdělku na lépe placené směně. A to se především týká málo kvalifikovaných profesí, kde skutečně výdělky nejsou nic moc. Přitom Zákoník práce o příplatcích za práci o sobotách, nedělích a svátcích mluví jasně.
Jak to, že stejná práva ti dobratvůrci upírají ostatním pracovníkům ve službách? Cožpak takový strojvůdce, řidič autobusu, ale i herec, fotbalista nemá stejná práva jako prodavač z hypermarketu? Jsou snad oni něco horšího, něco zavrženíhodného, něco co nemá nárok a neděli a svátky s rodinou? Je osamělost dětí takových pracovníků, jejichž rodiče musí v o sobotách, nedělích a svátcích místo trávení času s dětmi pracovat, menší než sváteční osamělost dětí, jejichž rodiče sedí na pokladně v nějakém super a hyper? Namítnete možná, že nákup se dá odložit, dobrá. Ale stejně se dá odložit cesta na chatu, do ZOO, návštěvy kina, divadla i fotbalu. A co zaměstnanci malých prodejen, ti stejná práva nemají?
Je to celé zase jen další příklad sociálního inženýrství a snahy zavádět pro „lidi“ pokroková opatření, která je ochrání. A že takových pokrokových opatření z doby minulé pamatuji. Chtěl bys nakupovat o víkendu, protože přes týden od rána do večera pracuješ? Zapomeň na to, máš být doma s rodinou. Chceš jít o víkendu do práce, protože za to máš příplatky? To tedy holenku ne, protože jen my víme, jak peníze kazí lidi a co je pro tebe správné.
Stát nás nechrání před gaunery a podvodníky, jen se nemístně plete zákazníkům a obchodníkům do života. Místo toho, aby stát chránil spotřebitele například kontrolou kvality potravin, tak bude kontrolovat, jak se dodržuje zákaz prodeje. Takový kontrolor přijde do prodejny, digitálním dálkoměrem spočte plochu prodejny, a protože o 0,01 metru čtverečního bude přesahovat povolenou plochu, začne vyplňovat formulář pokuty. To teprve bude prostor pro všimné, vlastně nevšimné. A hned bude mít PČR a soudy co dělat. A to vůbec nemluvím o výběrových řízeních na nákupy digitálních měřičů. Tím, že se stát zbytečně plete lidem do života v kdečem a zavádí neustále další a další prvky socialistického řízení obchodu, nemá čas, ani peníze, ani síly dělat to, co by měl dělat na nejvyšší možné úrovni – bránit lidi před šmejdy a jejich praktikami, a to nejen v pokoutním zlodějském prodeji, ale také třeba v té oblasti kvality potravin. Pokud tenhle zákon projde, bude to signál k dalšímu tažení socialistů za socializaci obchodní sféry. Ano, jedním z důsledků bude například zvýšení nezaměstnanosti. Odboráři nebo socialisté mohou vykládat co, chtějí, ale na rozdíl od jejich ideologie hovoří normální obchodní logika jasně: za méně prodejních hodin se méně prodá a na menší prodej je potřeba méně lidí. Také na kontrolu dodržování bude třeba více lidí placených státem, tedy větší potřeba peněz na mzdy a vybavení státních zaměstnanců a tím pádem i vyšší daně. Takže vy všichni, kdo přijdete o práci, nebo ji kvůli tomu nedostanete, kterým zase zvednou daně, nebo si nebudete moci přivydělat o svátcích a víkendech, běžte poděkovat senátorovi za ČSSD Milanu Štěchovi a Františkovi Bublanovi, soudružce Semelové a poděkujte i odborářům, kteří se vás tak vehementně zastávají prosazováním tohoto zákona o zvyšování nezaměstnanosti a daní.
