Jedním z argumentů ministra financí Babiše je pozitivní dopad EET na státní pokladnu, ale není tomu jinak?
Nejprve sice tvrdil cosi o stovkách miliard, pak o třiceti, poté o osmnácti, v závěru loňského roku už jen o 12 miliardách. Ovšem 12 miliard korun představuje zhruba 1 % ze všech příjmů státního rozpočtu.
Nutno dodat, že registrační pokladny se státní licencí jsou tradičním nástrojem finančních správ, když chtějí vlády zachraňovat promrhané státní finance, například v Itálii fungují už od roku 1985. Vznikly tak ovšem dva rozdílné modely. Model on-line propojený s finančními úřady – bulharský model a model, kdy záznamy v pokladnách jsou pouze chráněny speciálním kódem proti dalším zásahům, než přijde na kontrolu finanční úředník. Model používaný například v Rakousku, kde dokonce finanční úředník nemůže jen tak libovolně surfovat v citlivých datech poskytovaných podnikatelem, ale musí vždy uvést proč, a jaká data kontroloval.
Tedy jedině v Bulharsku, Chorvatsku, Slovinsku a Česku jsou on-line pokladny propojeny na finanční úřady. Proč se Babiš vydal balkánskou cestou, to ví nejlépe on sám, ale k tomu něco až v závěru.
Zavádění EET v ČR je chaotické, ze strany ministerstva nepřipravené, a tak mnohým podnikatelům hrozí kvůli nutnosti rychlého napojení na elektronickou evidenci tržeb nemalé pokuty a bezpečnostní rizika. Pokuta může přijít od finanční správy kvůli neplatným účtenkám podle zákona o účetnictví, i od obchodní inspekce za chybějící zákaznické displeje.
Účtenka vydaná pro účely EET neobsahuje povinné náležitosti účetního nebo daňového dokladu. Každý podnikatel je povinen zajistit, že jím vydávané doklady budou splňovat jednak veškeré náležitosti, které stanoví zákon o EET, ale také náležitosti, které jsou stanoveny pro posouzení správnosti, účetního nebo daňového dokladu. Tolik tvrdí finanční správa. Je jen s podivem, že když se stanovoval zákon o EET, nedokázala finanční správa zadat, jaké všechny náležitosti musí mít účtenka vystavená systémem EET, když právě jaké náležitosti má mít doklad účetní, daňový i ten z EET jsou přímo v její kompetenci. Je to tedy jenom ukázka kvalitní práce pana ministra a jeho podřízených? Navíc úplnost dokladu je potřebná jak pro toho, kdo jej vystavil, tak pro příjemce. „Budou-li zjištěny nedostatky v souvislosti s obsahem účetních nebo daňových dokladů, potom dopad těchto nedostatků může nést jednak ten, kdo doklad vystavil, ale i ten, kdo doklad přijal,“ uvedla mluvčí finanční správy Petra Petlachová. To znamená, že takový doklad vám vyřadí z účetnictví, i když bude řádně zaevidován u finanční správy.
Prokazatelný je negativní vliv EET na pracovní trh. Dva roky od zavedení pokladen klesl v Chorvatsku počet živnostníků o 28 procent. V Bulharsku během tříletého zavádění o 18 procent a v Portugalsku v prvním roce o 10 procent. Podle Slovinského sdružení kadeřníků se snížil jejich počet z obav před zavedením pokladen z 2700 podniků v roce 2014 na třináct set. Navíc v žádné zemi se zatím nepodařilo doložit, že tento nástroj proti „daňovým únikům“ skutečně zabral. Výběr daní kopíruje podle statistik Eurostatu ekonomický růst či pád a vliv elektronických pokladen na tom nic nemění. Jediný vliv má zvýšení sazby DPH, jak se ukázalo v Portugalsku roku 2011 a v Maďarsku o rok později.
A možná je to všechno celkem jedno. I sám pan ministr, se slzou v oku vyprávějící, že má už tolik, že chce jenom pomáhat a k tomu je podle jeho slov, potřeba vybrat víc na daních, ukazuje, jak snadno se dá placení daní vyhnout. A tak možná tím pravým důvodem, kvůli němuž Babiš projekt EET zavedl, je získání dat. Nějaké marketingové průzkumy? To bude passé. Nejpravdivějším marketingovým průzkumem je přeci zmapování skutečného trhu. A projekt EET není nic jiného. S takovými informacemi se dá podnikat celá řada věcí. Jejich majitel může snadno vyhodnotit, která společnost je kdy vhodná k nákupu, který konkurent za kolik a komu prodává, s kým je vhodné vyjednávat o pozicích na trhu, koho lze v klidu ignorovat. A taková data mít, to je k nezaplacení.
Autor je členem strany Svobodných.
