Může za to vláda?

Podle profesora Švejnara jsou české mzdy na třetině německých proto, že vlády nedokázaly tempo růstu mezd dostat na vyšší úroveň.

 A podle něj za to mohou i tuzemské firmy, které nedostatečně zvyšovaly mzdy, a zaspaly i odborářské organizace, které se dostatečně nezasloužily o růst českých mezd. Také nesouhlasí s tím, že by problémem byla čistě struktura českého průmyslu, který na trh dodává méně sofistikovaných výrobků. „Jde i o to, jaké platy nasadí vláda ve veřejném sektoru. Mzdy v soukromé sféře se od toho do určité míry odvíjejí“, prohlásil.

Zkusme se na ta tvrzení podívat blíže. Ano, lze souhlasit s tím, že za to mohou i vlády. Ne však proto, že nedokázaly tempo růstu mezd dostat na vyšší úroveň, ale proto, že do země, která měla a vysokou úroveň vzdělanosti lidí v technických oborech, měla vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, měla jen zaostalé strojní a technologické vybavení, všechny dosavadní vlády, tu současnou nevyjímaje, lákaly zahraniční firmy stavící jen montovny, sklady a překladiště. Lákají je daňovými prázdninami, dotačními pobídkami, budováním průmyslových zón a technologických parků. To sice přináší pracovní místa, ale povětšině místa špatně placená. Také se tím jenom vyrábí komponenty a díly pro montáž výrobků kdesi v zahraničí a teprve prodejem těch finálních výrobků přichází vysoká přidaná hodnota. Ta ovšem nepřichází českým firmám, ale těm zahraničním. Dá se i souhlasit s tím, že se nedá hovořit o tom, že by produktivita práce v Česku byla výrazně nižší než v sousedním Německu, ovšem v České firmy až na pár výjimek neprodukují finální výrobky a tedy nedosahují vyšších marží, což by přinášelo i vyšší mzdy.

Ovšem nedá hovořit o zaspání odborů, které se podle pana Švejnara dostatečně nezasloužily o růst českých mezd. Zřejmě si pan Švejnar představuje, že odbory měly postupovat jako ty řecké. Vymoci například příplatky za to, že vůbec někdo chodí do práce. Jak dopadlo Řecko, které několikráte de facto zbankrotovalo, kde nakonec vláda byla nucena sáhnout lidem na úspory, seškrtat důchody a které kvůli tomu svírá vysoká nezaměstnanost, je všeobecně známo. Také názor, že jde i o to, jaké platy nasadí vláda ve veřejném sektoru a ty působí na mzdy v soukromé sféře, které se od toho odvíjejí, je podivný. Ano, zcela jistě existuje provázanost mezi mzdami ve veřejné a soukromé sféře. Ale zde si je nutno uvědomit, že to je soukromá sféra, která financuje tu veřejnou, že bez financí ze soukromé, nemá veřejná sféra z čeho žít.

Co pan Švejnar opomněl zcela, to je problematika školství, která má nemalý vliv na výši mezd. Ano, zaměstnanec mající vzdělání v oboru, který soukromý sektor požaduje, zcela jistě dosáhne vyšší mzdy. Ovšem školy, na základě směrnic z EU, chrlí pro soukromou sféru zcela nepoužitelné absolventy různých genderových, environmentálních a orálních studií. Silně pochybuji o tom, že takový vystudovaný environmentalista dosáhne vyššího platu tím, že se řetězem přiváže ke stromu, nebo vyleze na vysoký komín. Na druhou stranu je nezpochybnitelné, takový vystudovaný latinář, kdesi ve skladu nadnárodní firmy si může o svačině číst Vergilia v originále, avšak za to stěží bude pobírat měsíčně statisícový plat. A už vůbec nevidím důvod, proč by například výrobce obráběcích strojů měl zaměstnat absolventa vysoké školy, který vytvořil bakalářskou práci s názvem „Indie“, která začíná větami: „Je brzo ráno. Stojíme na pražském letišti a vzrušením mi buší srdce“. A o kus dál pokračuje: „A poprvé se budu vdávat! Čeká mě indická svatba…. Rom Harsh je můj snoubenec“. Kde se takový obor studuje? Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.

Tedy shrnuto. Ano, za to že máme třetinové platy oproti Německu, mohou i naše dosavadní vlády. Všechny, ovšem nejvíce ty, které neustále slibují pracovní místa. Ne, vlády totiž pracovní místa netvoří, ty mají jen připravovat podmínky podnikatelům, aby se mohli rozvíjet a pracovní místa tak vytvářet. Mohou za to i nesmysly v pracovně právních vztazích navrhované ministryní Marksovou, ve školství ministryní Valachovou i rozhazování veřejných peněz ministryní Šlechtovou. A tím se dostáváme k dalšímu, za co mohou vlády. A to je vysoké zdanění práce. Jak praví jeden vtip, když má vysoká daň z cigaret odradit od kouření, k čemu je dobrá daň ze mzdy? ČR patří k zemím, kde je nejvíce zdaněna práce. Podle statistik OECD patří ČR osmá nejvyšší hodnota. Trendem je snižování zdanění práce, vždyť ve 20 členských zemích OECD zdanění práce od roku 2005 pokleslo. Například ve Švédsku o 5,4%, v Izraeli o 4,0%, v Německu o 2,7%, v Polsku o 2,4%. V ČR o 0,9%. Vlády také mohou za rozkrádání veřejných peněz, vzpomeňme na kauzu ROP Severozápad, nebo kauzu Ratha, na to jak krachují různé technologické parky a další, kolik to vše stálo veřejných peněz.

Nebýt toho, nemusely by být tak vysoké daně, podniky a podnikatelé by měli více peněz na rozvoj, lidé více peněz na utrácení a logicky by tak vzniklo více pracovních míst. A kdyby k tomu školství vzdělávalo absolventy v oborech potřebných pro ekonomiku namísto v oborech potřebných leda pro různé neziskovky typu HateFree Cultur, pak by možná už dnes rostl někde nový Baťa, nebo Daněk, Kolben, Křižík nebo Wichterle.

Uvědomme si, že bohatý stát tvoří bohatí občané. A chudý stát tvoří chudí občané závislí na různých sociálních dávkách.

Autor je členem Svobodných