Cui bono, pane José Barroso?

Evropská unie má další velkolepý plán.  V návrhu nového rámce pro klimatickou a energetickou politiku Evropská komise chce prosadit celounijní závazek do r. 2030 vyrábět 27 procent energie z obnovitelných zdrojů. Podle předsedy Komise José Barrosa by měla také ke stejnému datu EU snížit emise skleníkových plynů o 40 procent oproti roku 1990. To se ovšem zdá málo různým ekoteroristům falšujícím údaje o globálním oteplování, kteří chtějí snížit emise skleníkových plynů o 55 procent.

Tedy, jak vzniklo ono globální oteplování, proti kterému EU tak vehementně bojuje?  Podle některých vědců je způsobeno člověkem, tedy správněji jím produkovanými emisemi skleníkových plynů.  K zjištění trendu ve vývoji klimatu na daném místě, je zapotřebí mnoha a mnoha desítek let pozorování, brát v úvahu změny krajiny, zalesnění apod. Ani tisíciletá povodeň na Vltavě, ani sníh Maroku nejsou samy o sobě vypovídající.  Musí se zjišťovat, zda takových případů přibývá či ubývá, nebo se vyskytují se stejnou četností, jako v minulosti.

Ukázkou, jak se taková "věda“ o oteplování dělá, je takzvaný hokejkový graf (Hockey Stick Graph) od Michaela E. Manna z Pennsylvania State University, který se objevil ve zprávě IPCC z roku 2001. Ukazuje, že od roku 1000 až přibližně do roku 1850 byla průměrná teplota na Zemi stále přibližně stejná, pak se však křivka náhle stáčí prudce vzhůru. To, že kolem r. 1000 našeho letopočtu prosperovaly v dnes zamrzlém Grónsku zemědělské osady Vikingů, kteří západně od Grónska objevili další úrodnou zemi, které dali jméno Vinland, to na grafu vidět není. Také tam není vidět malá doba ledová v 17. století. Přesto práce IPCC dál vycházely právě z těchto pochybných dat a v médiích dostal hokejkový graf široký prostor.  Vývoj byl prostý. V r. 1958 G. Callendar zveřejnil výrazně podhodnocený odhad množství oxidu uhličitého v atmosféře v 18. a 19. století. Z jeho údaje stále vycházejí „klimatologové“ z tzv. klimatického panelu (IPCC) při OSN. V r. 1990  IPCC zveřejnil údaje, podle kterých se za posledních 100 let teplota zvýšila o 1,5 stupně Celsia a úroveň mořské hladiny o metr. Ve skutečnosti se mořská hladina nezvýšila vůbec a dnes udávané zvýšení teploty o 0,6 stupně je na hranici statistické chyby. V r. 2003 R. McKitrick a S. McIntyre prokázali neplatnost hokejkového grafu.  V r. 2010 Meteorolog J. D. Aleo a programátor E. M. Smith oznámili, že ze sítě sbírající data pro klimatické výzkumy jsou vyřazovány stanice, které naměřily vyšší teploty. Britský parlament připravuje vyšetřování klimatologických podvodů.

Šéf Klimatického panelu OSN (IPCC) Pačaurí, proslul mnoha kategorickými varováními před oteplováním a vysloužil si za to i Nobelovu cenu. Není však klimatolog ani vzděláním, ani praxí. Podle listu Daily Telegraph se podílí na činnosti TataGroup (největší indické strojírenské impérium), TERI Europe (energetika), Sidrian Ventures (investice do obnovitelných zdrojů) a dalších. Je členem dlouhé řady poradních orgánů pracujících v oblasti obchodování s emisními povolenkami a investic do energetiky. Je to tedy jeho byznys.

Klima se skutečně stále mění. Měli jsme doby ledové i teplejší období, během nichž na Špicberkách žili aligátoři. Během uplynulých 700 000 let ve statisíciletých cyklech přicházely doby ledové a existovala i období, během nichž byly teploty vyšší než v současnosti, přestože hladina oxidu uhličitého byla pod nynější úrovní. Ještě blíže v minulosti jsme tu měli středověké údobí tepla a Malou dobu ledovou. 

To všechno nyní EK pomíjí a vyhlašuje boj oxidu uhličitému, boj který bude stát další miliardy evropských peněz, tedy našich peněz. Boj, který ještě více zdraží energie a tedy výrobky, dopravu a služby.  Právníci mají rčení: cui bono? Což znamená v čí prospěch? My bychom se však měli spíš ptát: cui prodest? Což znamená ptát se na motiv, protože jiný motiv než vlastní obohacení a získání větší moci, vlivu, konkurenčních výhod, členové EK snad ani mít v tomto případě nemohou.

Tedy: cui bono, pane předsedo EK?