Jak přejít z waldorfské základní školy na obyčejnou střední...

Většina z nás, kdo se rozhodl dát děti na základní waldorf školu, tak učinil z důvodu, že nebyl spokojen s obrazem školství v České republice, sám měl ne úplně dobré zkušenosti se vzděláním v "běžném" systému (nebo obojí?) a přál si to pro svoje děti změnit. Taková myšlenka je opravdu velkorysá a ukazuje, jak je pro nás důležité vzdělání i způsob, jak ho získat a v jakém prostředí. Nicméně rozdíl, který waldorf nabízí, je tak radikální, že se často ocitáme v pozici člověka na kraji propasti, kterému chybí most, aby ji překlenul - chybí nám zkušenosti.

Moje první "propast" přišla už ve chvíli, kdy syn usedl do první třídy: Zjistila jsem, že psát psacím písmem bude až ve třetí třídě... Těch podivných pohledů od okolí a nejlépe od příbuzných, kteří přijdou na deset minut na návštěvu a rozhodně nemají zájem, aby jste jim cokoli vysvětlovala! Moje odpověď časem dostala krystalickou podobu: "Prostě to tak je a nechte to být..." , o zbytek se postaral čas a syn sám. Oba nejlíp ukázali, co je naplňuje a co jim naopak chybí :)
Ovšem nesrovnatelně větší "hrůza" mě čekala, když jsem si uvědomila, že syn půjde do šesté třídy a ještě nikdy nedostal známky. A nebyla jsem sama, kdo tohle řešil, takových rodičů nás bylo víc. Syn se mi zdál najednou velký - ve škole chodil na druhý stupeň a připadalo mi, že si tam snad jen hrají. On nechodil domů vystresovaný, úkoly si psal sám a já (na rozdíl od "normálních" rodičů) neřešila problémy "ve škole" a "se školou", jako většina mých kolegů. Protože i ten, kdo měl dítko - premianta se do diskuze zapojoval s hrdým: "Moje dcera má samé!" My, tedy můj syn, prostě neměl "žádné"...
"Proboha, co bude dál?" ptala jsem se často sama sebe. "Není zvyklý dostat "kouli", cožpak teď, teď ho učitelé znají, ví, jak na něj a on ví, jak a co oni. Ale co až vleze někam na střední a dostane první kouli? A co druhou nebo pátou?" vzpomínala jsem na svého matikáře, který nekompromisně bodoval veškeré práce a "za tři" znamenalo skutečně "dobře". "Není už čas přesunout ho někam, kde se naučí, o čem je vlastně škola? O čem je svět? Jak to funguje doopravdy?" V té době odešlo ze školy hodně dětí, protože rodiče si neuměli představit, jak jinak děti připravit na rozdíl, který je čeká na střední škole.
Když jsem neviděla řešení, netušila, co bude nejlepší, prostě jsem se ho zeptala: "Podívej, můžeš teď přestoupit jinam. Mají tam takové a takové výhody, dělají tam tohle a tohle, můžeš se tam mít prima. Na staré škole tohle nikdy nedostaneš, tam na to nejsou peníze. Ale musíš se rozhodnout teď." Pamatuji se, zvedl hlavu, podíval se na mě a řekl: "Ale já nechci." V očích se mu kmitlo cosi, čemu já z legrace říkám záblesk inteligence, ale kdykoli se s tím setkám, mám pocit, že jsem zahlédla skutečnou osobu, která v tom člověku je a ne jen masku, která se nosí navenek.
"O čem vlastně je, ta střední," říkala jsem si. "O čem byla moje střední, co mně ukázala a naučila?" vzpomínala jsem, jak jsem se celý prvák šprtala poctivě, den co den, zatímco spousta ostatních lítala venku a učení měli na háku. Jak se mi smáli, že jsem "hloupá", neumím si "věci zařídit" (rozuměj vyrobit taháky) a jak mě to ve druháku pomalu přestávalo bavit. Jak jsem se ve třetím ročníku spoléhala na praxe, že skutečně ukážu, co ve mně je, ale provozní hotelu, kde jsme byli na praxi, víc zajímalo, že spolužák má tatínka na horské chatě, než skutečnost, jak si poradí s prací. Jak jsem pomalu začala na školu kašlat, protože jsem získala dojem, že bez protekce a podvodů nic, co umíte, nemá cenu. Bylo toho moc a já si uvědomila, že to všechno souviselo se stavem společnosti, jaká tehdy byla. A že to dnes bude pravděpodobně jiné, protože tenkrát, to byl přece za komančů...
Jenže - bude to dnes opravdu takový rozdíl? Najednou mě napadlo, že asi ne tak docela. Pokusila jsem se to zjistit. Setkávala se s rodiči středoškoláků, se studenty, výsostnými puberťáky i podivně ztichlými mladými lidmi, kteří mě spíš přesvědčili, že až tak moc se nezměnilo. Vyhrávají "ti chytří", kteří v tom umějí chodit, nic si moc neberou a neberou si ani servítky. Dobře vědí, co si ke komu dovolit a umí toho využít, vědí, kam se obrátit a kde co sehnat, kde je možné si ulevit a co je lepší si udržet takzvaně v dobré kondici, totiž neflákat to a nelajdat, protože by se to mohlo pěkně vymstít. Připomíná vám to vaše zaměstnání, celou společnost? Správně, je to opravdu tak. A jen ti "nejlepší" si pak seženou zaměstnání a udělají kariéru.
Ale - je to skutečně špatně? A co je vlastně špatně? Musela jsem si to rozebrat a utřídit. Co je špatného na tom, vědět, jak věci fungují a umět to používat? Co je špatného na tom, mít nadhled a nenechat se zdecimovat tím, že věc vypadá silně v můj neprospěch? Co je špatného na skutečnosti, že mám přátele/spolužáky a umím si sehnat pomoc, kterou potřebuji? Pomalu mi začalo docházet, že pokud nechci s vaničkou vylít i dítě, a zahodit veškeré školství a celou společnost, musím si uvědomit, co přesně je špatně a proč, abych to ostatní mohla použít a podpořit syna, který se na střední chystal.

Autor: Kateřina Lavrjuk | sobota 15.9.2012 18:00 | karma článku: 19,86 | přečteno: 3456x

Další články autora

Kateřina Lavrjuk

Golfové brikule

Byl večer, slunce zapadlo za poslední kopec a my se vraceli z golfu. Plácání holí, jak to kdysi můj syn označil, se mi stalo osudným. Kdybych kdysi kdesi nekývla na pozvání "prostě to jet zkusit", všechno by bylo - nejspíš - trochu jinak. Jako obvykle za to mohli kolegové z práce. Když jezdíte denně sedmdesát kilometrů do práce a zpátky, nepobýváte na mnoha dalších místech, než v autobuse, v práci nebo doma... A že to, co se má stát, se stane, kdybyste z práce domů jezdili potrubní poštou, na to vemte jed.

19.12.2013 v 7:10 | Karma: 13,39 | Přečteno: 459x | Diskuse | Ostatní

Kateřina Lavrjuk

Dětem k vánocům...3

Tak... a tady je ta poslední. Prosím přečtěte si můj článek "Dětem k vánocům...", první díl. Pokusila jsem se vysvětlit, odkud pohádky jsou a pro koho. Mámy a tátové, hodně štěstí, úspěchů, radosti a sil - ať se vám daří :)))

14.12.2013 v 11:12 | Karma: 3,81 | Přečteno: 209x | Diskuse | Ostatní

Kateřina Lavrjuk

Dětem k vánocům...2

Posílám do světa druhou pohádku... Pro ty z vás, kteří netušíte, oč běží, mám jediné doporučení - hledejte můj první článek "Dětem k vánocům...". Hodně štěstí, bavte se a užívejte si společně dětství vašich ratolestí, ty roky utečou, jako voda horským potokem...

10.12.2013 v 11:08 | Karma: 6,51 | Přečteno: 249x | Diskuse | Ostatní

Kateřina Lavrjuk

Dětem k vánocům...

Blížící se vánoce dělají nejednomu vrásku na čele - co těm dětem... Je to už pěkných pár let, kdy jsem opravdu neřešila co nakoupím, protože nebylo téměř za co. Z té doby, kdy člověk spal pár hodin denně, si výrazně pamatuji každovečerní dilema, kdy se děti dožadovaly pohádky na dobrou noc, ovšem téměř všechny byly k nepoužití - totiž příliš dlouhé. A tak jsem začala pohádky vymýšlet, aby ta banda dala pokoj a já přitom neryla nosem v knížce, když jsem potřebovala včas spát:)

2.12.2013 v 23:36 | Karma: 8,51 | Přečteno: 439x | Diskuse | Ostatní

Kateřina Lavrjuk

Jak se zbláznit....do kocoura

Je spoustu věcí, které můžeme dělat, aniž bychom si vůbec uvědomili zázrak tvoření. Někdo vaří, jen tak, doma, aniž by tušil, že je vynikajícím kuchařem. Pak jednou, dvakrát uvaří kamarádům večeři, a časem přijde na to, že je jakoby ponořený do všech těch vůní a ani neví, jak mu uběhl čas. Někdo opravuje auta, nadává a sakruje, dokud tu mrchu závadu nevytáhne na světlo Boží a nesrovná ji tak, aby zase šlapala jako hodinky. Každý z nás, bez vyjímky, něco dělá právě takhle. Ponořený do věci, nevnímá čas, dokud se nepostaví s vítězným "MÁM TO!".

18.11.2013 v 22:19 | Karma: 9,06 | Přečteno: 560x | Diskuse | Ostatní

Nejčtenější

Tragicky zahynul moderátor počasí v České televizi Jan Šrámek

19. května 2025  12:44,  aktualizováno  13:37

V sobotu odpoledne při nehodě v italských Alpách zemřel dlouholetý meteorolog a moderátor počasí...

Umučil studentský pár kvůli nepořádku. Brutalita vražd šokovala 1. oddělení

19. května 2025

Premium Spousta krve a dvě těla na posteli. Místo činu v roce 2013 připomínalo spíš jatka než byt...

Slevy kol tíží přezásobené prodejce. Část z nich zřejmě nepřežije

20. května 2025  8:42

Prodejcům jízdních kol se nedaří zbavit zásob, které si vytvořili během boomu v časech pandemie....

Cizinec zaplatil za jízdu taxíkem v Praze přes 200 tisíc, zjistil ráno s hrůzou

13. května 2025  17:07

O více než 200 tisíc korun málem přišel v Praze cizinec, který se v noci vracel na hotel taxíkem,...

Němcová ve studiu zahodila brožurku od Konečné. Nenávist, reagovala komunistka

18. května 2025  12:41,  aktualizováno  14:19

Nesete historickou vinu a podporujete miliardáře Andreje Babiše, zaútočila senátorka Miroslava...

Pavel: Oddělme podporu Izraele od kroků Netanjahua, situace v Gaze je neudržitelná

20. května 2025  16:28,  aktualizováno  19:23

Humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou a vyžaduje velice urgentní řešení, řekl český...

Obrněná vozidla i bombardéry. Rusko přitvrzuje u hranic s Finskem

20. května 2025  19:08

Moskva dál rozšiřuje svou vojenskou infrastrukturu v blízkosti finských hranic. Potvrzují to nové...

USA na MS v hokeji 2025: program, úspěchy a vzájemné zápasy s Čechy

20. května 2025  19:04

V loňském roce poskládali silný tým, v Praze ale na medaili nedosáhli, když ve čtvrtfinále vypadli...

Výjimečné ocenění. Nejlepší univerzita světa jmenovala Čecha profesorem

20. května 2025

Český neurochirurg se specializací na chirurgii páteře a periferních nervů Radek Kaiser byl v úterý...

Palačinky, popcorn nebo zmrzka? Otestujte si parádní retro pomocníky
Palačinky, popcorn nebo zmrzka? Otestujte si parádní retro pomocníky

Chystáte narozeninovou oslavu, dětskou party nebo si třeba jen chcete ozvláštnit víkend? Ve spolupráci se značkou Ariete jsme si pro vás připravili...

  • Počet článků 45
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1157x
Pracující máma a cestovatelka, cizinec ve vlastní zemi, kterému se cizina domovem stát nestihla.
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.