Rušení dětských domovů.

Je to na první pohled dobrá myxšlenka - umístit děti do pěstounských rodin, usnadnit proces adopce. Jeden známý mi napsal: Děti z dětských domopvů jsou stálou klientelou dětských psychiatrických léčeben. Jejich umístěním do rodin se zabrání psychiatrizaci a medicinizaci jejich problémů.

Ale není to tak jednoduché. Hned na druhém místě jsou v dětské psychiatrické léčebně děti z pěstounských rodin. Lze předpokládat, že redukcí dětských domovů se jejich počet v léčebnách nesníží, spíše zvýší.

Uvedl bych příklad: Záhy po "vitězném únoru" soudruzi přišli na to, že psychické nemoci jsou podmíněny především těmi činitely, které v socialismu již nejsou, a že je tedy možné omezit psychiatrickou lůžkovou kapacitu. Vlivem tohoto optiminismu došlo v řadě léčeben k redukci lůžek. Ale k očekávanému efektu nedošlo - psychicky nemocných nebylo méně, ani stejně, ale spíše více. Brzy na to přišli soudruzi k jinému závěru: že totiž ten, kdo není schopen chápat dobrodiní komunismu není normální a patří rovnou do blázince.

Dost nerad bych byl, kdyby vystoupil nějaký optimista s tvrzením, že rušením dětských domovů dojde ke snížení psychiatrických hospitalizací. Naopak, pokud dojde k jejich zrušení, bude třeba adakvátně posílit síť dětských psychiatrických ambulancí a vzroste i význam léčeben. Tím nechci říct nic o tom, zda rušení je dobré, nebo ne, ale chci poukázat na jeden z možných a odhadnutelných důsledků. Vzhledem k tomu, že síť odborných ambulancí je v řadě okresů nedostatečná, lze očekávat problémy. Dětské domovy většinou dnes běžně spolupracují s odborníky z oblasti dětské psychiatrie a psychologie, ale pro pěstounské rodiny to může být problém, takže může existovat tendence ambulance obcházet a přistupovat rovnou k hospitalizaci.

Rušení dětských domovů je asi jedním z fenoménů doby, ale je potřeba uvažovat o všech možných důsledcích, které tyto změny přinesou. V medicíně říkáme: primum non nocere - především neškodit. Je tedy v zájmu dětí i samotné medicíny přistupovat k dětem na základě tohoto principu, nikoli na základě dobových ideologických hesel.