Proč nesouhlasím s prezidentem.

Nemá cenu se vracet, nejsme ve slepé uličce. V integraci Evropy je třeba pokračovat, jen tak lze v budoucnu zabránit kolapsu evropského hospodářství, evropské kultury a evropského sociálního systému.

K tomu je však zapotřebí dvojí: Změnit fungování Evropské Unie v jejích - řekněme - fundamentálních - podle mého názoru - ideových  základech. Pokud EU navazuje na tradice osvícenectví, nemůže čekat že se pohybuje jinam, než k ekonomické a politické stabilitě. Schází jí integrační prvek naprosto zásadního významu, což by si současní technokraté měli především uvědomit. Pokud není pevně přesvědčená, že má ideově co říct, nemůže spoléhat na ekonomickou prosperitu jako na jediný jednotící prvek. Naprosto diferentní racionality znemožňují orientaci, člověk se nedokáže stotožnit s cíli, které  podlamují jakékoli historické poslání. EU je dnes především na pochybách sama o sobě, vidí se pouze jako ekonomický nástroj k uskutečňování vizí společenského blahobytu, ale chybí jí jakýkoli transcendentální záměr. Stává se zranitelnou pro agresivní sebevědomé ideologie - ať již náboženské, nebo nacionalistické.

Nevidím to dobře. Technokratická inteligence se tváří značně přesvědčivě, ale ideově nemá co nabídnout, křesťanská část je podlomena pluralitními ohledy a nesjednotí se ani v názorech na ochranu lidského života. Do toho přichází sebevědomý islám, který obsadí všechny pozice, které jsme dobrovolně opustili. Jsme ve slepé uličce, obrátíme se a hle - proti nám jdou následovníci Mohameda a odhodlání mají na rozdávání. Jim šlapou na paty nacionalisté všeho druhu. Nemůžeme se otáčet, nejsme ve slepé uličce, je třeba přijmout s pokorou křesťanské evropské tradice a znovu si začít věřit. Otočit se je v této situaci druhá špatná možnost - ta první - ještě horší - je zarputile kráčet dál.