Ponížení USA a budoucnost demokracie

Spojené státy přistoupily na návrh Ruska. Tím se zásadně mění mapa politického vlivu. Byla století, kdy Rusové v diplomacii nedosáhli téměř ničeho, ačkoli měli za sebou vyhrané války. Nyní se situace obrátila. Rusové nevyhráli žádnou válku, ale na poli diplomacie jsou vítězi

K čemu došlo? K odkladu a pravděpodobně ke zrušení zamýšlené intervence do Sýrie, která je následována dlašími slovy znějícími ze Sýrie na adreu USA. "Přestaňte nám vyhrožovat, nebo..." Nebo co? Tuhle hořkou pilulku si teď USA musí spolknout. Že budou schopny něčeho dosáhnout na válečném poli, tomu už nikdo nevěří. Nikdo neví, co by měla intervence řešit a k čemu by měla spět. USA byly proslavené svým kowboyským: "Nejdřív střílím, pak se ptám." teď, když se nejdřív ptají, střílet již nebudou.

Je to konec demokracie, jako nejlépe spoklečensky fungujícího politického systému? Mnozí říkají, "demokracie je špatná, ale nikdo nic lepšího nevymyslel." Ale jestliže tento systém neobstojí v konfrontaci s jinými systémy, tak není životaschopný, jedině snad, že by byl vynucen násilím, ale pak byto už byla diktatura. Diktatura demokracie. Jde to vůbec?

Demokracie poskytuje zdání svobody a v mnoha směrech tu máme takovou svobodu, o které se dříve nesnilo. Vždyť ještě před dvěma stoletími bylo v mnohých státech nevolnictví, to věru dnes nemáme. Ale máme zde hodně manipulátorů, kteří obratně dosahují svých cílů prostředky mediální manipulace a víry v osvícenecké ideály, které uvádějí mnoho zemí v nejistotu a činí je zranitelnými vůči sebevědomým demagogům.

Nemáme šanci přežít, pokud se nespojíme a nebudeme bránit své civilizační a sociální vymoženosti. Nemůžeme je však bránit na základě příklonu k pluralitě, neboť ta tvoří jen zdánlivou jednotu. V jejích základech haraší nesváry jako oheň pod kotlem. Jsme v situaci, kdy už svoje ideály nechceme šířit, dostali jsme se do bodu, kdy je musíme bránit.