Pokud bude schválená eutanásie, máme se věru na co těšit

Anne, 89letá důchodkyně z Velké Británie, podle svých slov už nadále nemohla snášet nedostatek mezilidských vztahů v moderní společnosti závislé na počítačích a internetu. "Proč tak moc lidí tráví život koukáním do počítače nebo na televizi? Já nikdy televizi neměla, jen rádio," svěřila se Anna před svou cestou do Švýcarska

Tak to je opravdu smutný důsledek možnosti se rozhodovat, zda žít, či ne. Tedy ne v tom směru, jak by člověk měl postupovat při životních peripetiích, ale ve směru očekávání, co může nabídnout lékařská péče. Ta dnes nabízí opravdu hodně a pokud se její repertoár rozšíří i na možnost poskytnutí eutanazie, zkusme si představit  možné důsledky.

Řekněme, že zpočátku se řekne. Tak eutanázie jen pro takové případy, kdy postižený trpí tak, že mu již nelze ulevit, ale je schopný se k tomu vyslovit. To je respekt k autonomii, poskytnutím eutanazie plníme přání smrtelně a nestišitelně nemocného

Ve druhé fízi se řekne. Ale i člověk, který se není schopen vyjádřit může nesmírně trpět, a proč by musel umírat v nedůstojných podmínkách jen pro to, že nemůže mluvit? Ať to rozhodnou jeho zákonní zástupci.

Ve třetí fázi se řekne. A proč by měl nějak "objektivně" trpět? Míra utrpení je individuální, a každý se k životu má právo vyjádřit sám - vždyť je to jeho život. Proč by musel končit rozmázlý pod viaduktem, když medicína má dnes důstojné možnosti k tomu, mu ukončit život.

V další fázi se žekne. Ale tahle babička skutečně hodně trpí a dělá na oddělení v nočních hodinách rotyku. Personál je přetížen, léčba, kterou jsme zkoušeli nezabrala. (i když přiznejme, jsme zkusli jen něco). Pane doktore, když máte tu možnost...

A další fáze: Je sice pravda, že tahle babička nechce umřít, ale ví ona, co mluví? Ta je ve stavu, kdy si neuvědomuje vůbec nic a navíc je péče o ní nákladná. A příbuzní - každý chce něco jiného, nakonec se musíme rozhodnout my, samozřejmě se zřetelem k tomu, jaké jsou naše možnosti

A další: Ten člověk je zdravý jako ryba, ale je sklamán životem a je v pokročilém věku - ten už může očekávat, že to bude jenom horší. Lepší odejít hned, když nám to zaplatí.

Ten mladík je sklamaný v lásce a dostal by se z toho, ale kšeft je kšeft a on to tak naléhavě požaduje, že by bylo kruté nerespektovat jeho autonomní rozhodnutí. Chce to přece sám, nikdo ho k tomu netlačí.

A nakonec:  Vy chcete žít? Ale víte vy, co to stojí? Můžete si to dovolit?