Pes shrnul koberec a situace se uklidňuje....

Nakonec se vše dá nějak do pořádku. Lháři se přiznají, Sobotka bude sestavovat vládu, prezident si odpočine a nabere druhý dech. Udivené strany zasednou ke společnému jednání a možná koncem roku bedeme mít vládu.

Moc bych si v tuto chvíli přál, aby to byla vláda bez účasti KDU ČSL, i když nabídka bude lákavá. Komunisti - jako základní podmínka neangažování se KDU ČSL ve vládě, jsou mimo hru a Sociální demokracie i Ano o jejich přítomnost stojí.  Navíc bez jejich spolupráce si nelze představit žádnou jinou variantu na ustanovení koaliční vlády. To je dnešní situace, ale čas není jen ten přítomný, ale i budoucí. Smočit se v nové vládě na úrovni aktivního zapojení s sebou nese slušnou dávku rizik. To první je psychologické: "Aha, lidovci. Jedno volební období jsou pryč a už se ženou do vlády. Tak to dělali vždy, jedno jestli Petr nebo Pavel, zase u toho musí být."

To druhé je taktické. ČSSD ohlásila svůj vstup do vládního angažmá naprostým chaosem a slovy o zrádcích a nožích v zádech. Taková strana není moc důvěryhodná, nota bene za takových okolností, kdy o klidu na politické scéně rozhoduje neobratnost prezidentova psa. Do rizika s ANO by se snad dalo jít, ale se Sociální demokracií je to volba do loterie ve které se prakticky nedá vyhrávat.  Klást si jako podmínku uznání restitucí, je spolehlivý postup, jak příště ve volbách neuspět a programové průniky jsou jsou natolik slabé, že umožňují v dílčích případech pouze jakousi toleranci, nikoli však sblížení programových cílů. U ČSSD lze však věřit tomu, že mají svůj program dobře promyšlený, což je opět rozdíl od politickéhio hnutí ANO, jejichž programové změny vznikají za pochodu a které se mohou měnit pouhou změnou zadání vůdčí osobnosti tohoto hnutí. Hnutí postrádá vůdčí ideu - má jen vůdčí osobnost a její programové cíle jsou nejasné. Například  postrádám ideu o evropské spolupráci a integračním procesu evropských zemí.

A to třetí je pragmatické: Jak jsem již řekl, čekají nás v dohledné době dost možná další volby. Nebylo by dobré torpédovat možnost vzniku vlády vzešlé z těchto voleb, ale nebylo by dobré se na této vládě aktivně podílet. Zbývá mi jedno východisko. Možnost tolerance menšinové vlády a v tomto bodu bych opět nechal všechno na rozmarech pana prezidenta,  jakou vládu bude jmenovat jako první. Tolerovat se dá totiž jak vláda ČSSD, tak vláda ANO.