My ukrajinci remizy neznajem

Mnoho blogerů obviňuje EU z toho, že cílevědomě intervenuje na Ukrajině a podněcuje tak svár s Ruskem. V tomto blogu bych rád zdůraznil, že se to tak může jevit, nicméně je to nevyhnutelný úděl EU a nutný dějinný krok.

EU je útvar, vzniklý z potřeb západních zemí Evropy spolu kooperovat a cestou spolupráce se vyhnout konfliktům. Ne náhodou vznikla po druhé světové válce, ve snaze podnítit k hospodářské spolupráci tradiční rivaly - Německo - Franciii a Anglii. Dá se říci, že tento projekt se podařil a z něj tedy vzešla ambice  spojit takto celou Evropu, na základě společných smluv i částečného zřeknutí se jednotlivých národních  kompetencí a delegovat je na orgány Evropy. Tento projekt se nyní realizuje a nedá se o něm říci, že by se již uskutečnil, nebo zdařil. Nese tedy s sebou mnoho z těch chyb a nedostatků, které vznikají vždy, když se rodí něco nového. Mnohé státy na východ od Německa - ty co se cítí být historickou součástí Evropy, se k tomuto úsilí připojily - týká se to i nás. Nejde tedy o zahnuté banány - jde o daleko víc, jde o snahu integrovat Evropské země a přivést je ke spoluopráci na základě těch hodnot, které nyní EU vyznává. V tom je myslím ten problém, protože vedoucí Evropské země se zatím hlásí spíše k hodnotám - řečeno s Hegelem "Nedokončeného osvícenectví", kdy jedním z hlavních akcentů je svoboda jednotlivce - tak jak je řečeno v bioetické konvenci: "Zájmy jednotlivce jsou nadřazeny zájmům společnosti a vědy".

Na východ od nás je situace jiná. Rusko po excesu s komunismem, přijalo konzervativnější postoj k právům a ochraně jednotlivce, který lépe vyhovuje ortdoxní tradici a zakořeněného samoděržaví. Ne, že by se tyto postoje nedaly smířit, ale dokud evropa akcentuje osvícenecké ideje, lze těžko očekávat nějaké porozumění. Struktura společenských a dokonce ekonomických hodnot je zcela jiná. Ukrajina je nyní místem střetu těchto rozdílných vlivů a je skutečně na hraně, zda se tento střet bude řešit diplomatickými, nebo vojenskými prostředky. Za této situace je Evropa v paradoxní situaci - snaha o mír vede k eskalaci napětí, EU získává spojence o které nestojí, neboť bojovníci z Majdanu jsou radikální opět jinak, než jaké je směřování Evropy.

Co z toho plyne: Evropa  musí "dokočit" osvícenectví a dokázat na frontiscpice Evropské smlouvy vepsat  křesťanství - ne se jen k němu vágně hlásit, jako k historickému odkazu. Pokud se bude zabývat pouze ekonomikou - tak příklad Ukrajiny ukazuje, že právě to je cesta k mezinárodním, neřešitelným konfliktům. Ukrajina je oblast tvrdošíjných lidí, kteří za svá domělá, či skutečná práva budou bojovat bez naděje na remízu.