„Veselé žabičky“

Kamarád prohlásil, že by zas docela bral nějakou ženskou. Že i když není masochista, pociťuje poslední dobou „pnutí“, což je důvod k seznámení. A abych mu nějakou na internetu „rozdělal“.

Jsem asi v jeho očích Kecal a dohazovač. Navíc jsem připojen k internetu, kde se mimo jiné vyskytují i Seznamky, Rande, Štěstí, Známosti apod. I když se díky zkušenostem s druhým pohlavím domnívám, že ani „pnutí“, ani „stání“ důvodem k tak pošetilému chování, aby se s někým seznámil, není. Ale jelikož jsem lidumil, přikývl jsem. Navíc se mohu pochlubit, že jsem pár párů dohromady již dal. Znáte to; druhým radíme mnohem lépe než sami sobě.

V optimálním případě by si „první rande“ představoval asi takto:

Leží v posteli, čte si nějakou knížku o druhé světové válce (ty má rád) a čeká jako predátor na kořist. A nejen sexuální; tak jednoznačně zatížen není! Já zvoním s „jeho“ novou babou. Ona přinese v kastrolu něco dobrého (svíčkovou, nebo nějakou zvěřinu). Honza jí (nejlépe v posteli) a ona mu zatím poklízí byt. Kdyby měl náladu a jídlo bylo dobré, mohla by i přilehnout. Musí mít ale pevné kozy a větší zadek. Futrály na biče kamarád nebere. Kdyby se snažila, mohlo by dojít i ke styku. Má však několik podmínek: dotyčná nesmí doma chovat žádné chlupaté zvíře (pes, kočka), protože Honza má hrůzu z roztočů a jinejch potvor. A pak by musela po styku lehce vypadnut z bytu, aby měl klid a mohl si dočíst tu rozečtenou knížku…

- Kamaráde, tak tenhle úkol je nad mé síly! To by nesplnil ani Dlouhý a Široký společně s Bystrozrakým. Musíš se zapojit taky. Nejprve první schůzka u kávy či vína. Je pravda, že ty neomalené si hned dají i nějaké jídlo, i když na žranici je nikdo nezval. A samozřejmě očekávají, že vše zaplatíš ty. Pak si vyměníte pár informací o domácích poměrech. Řada mužochtivých žen zdaleka nemá vyřešenou minulost, takže mají doma i své bývalé exmanžely, vyvdané tchyně, rozdělenou domácnost, malé děti, i třeba již odrostlé děti s jejich partnery a partnerkami, babičky, dědečky či tetičky – a všem se musíš líbit. Nakonec, přízeň se dá uspíšit nějakým vhodně zvoleným dárkem.

Jenže málokterá tě však pozve domů hned. Navíc i civilizované ženské mají zafixováno, že chlap musí nejprve předstírat romantiku a zajít s nimi do místních sadů, vzít je za ruku, lehce líbat na tvář a neustále jim krmit uši nějakými hovadinami. Třeba vyprávěním o životě veverek. Také by měl být pozorný, přes kaluže pokládat prkna, aby dáma mohla přejít suchou nožkou, roztahovat deštník, když začne poprchávat, nabídnout jí svůj kabát, když je jí zima, utrhnout nějakou kytku a tvrdit jí, že je úžasná…

A ještě jeden delikátní problém musíš vybalancovat. Když si k ženský hned něco dovolíš (třeba jí obtěžkáš přes svetr prso a rovnou jí vlepíš francouzáka až do krku), jsi za neurvalé poživačné hovado. Jenže když si k ní nic nedovolíš a jdeš neustále metr a půl od ní, jsi za neinspirativního nekňubu a ubožáka. Chce to kompromis a zlatou střední cestu dle vývoje momentální situace…

- Tak na tohle už kašlu! prohlásil kamarád (on to řekl výstižněji, ale to nebudu citovat).

- No jo, ale pak si nesmočíš. Ale mrknu na internet a třeba se dají některé nepříjemné, zdlouhavé a obtěžující fáze v začínajícím vztahu nenápadně přeskočit.

                                                                                                                    (pokračování příště)