Proč hezké holky zůstávají na ocet?

Vše je dáno přírodním výběrem. V přírodě vše probíhá jaksi podvědomě a instinktivně. Viz například teorie (i řada následných praktických ověření) tzv. pavího ocasu. Vybarvenější, vzhlednější a na první pohled zdravější sameček má mnohem více šancí oplodnit samičku (více samiček).

            Podle tohoto přírodního výběru by tedy vzhlednější, krásnější a esteticky dokonalí muži i ženy měli mít mnohem snadnější přístup k druhému pohlaví. U mužů to tak zpravidla v mladším věku bývá. Svalnatý atlet s výškou nad 195 cm může „kosit i rozsévat“ poměrně snadno a ani nemusí maskovat, že v dutině mozkové má místo mozku z piva kostku… Proč to ale podobně nefunguje u slečen a dívek? Znám totiž dost krásných, pohledných i chytrých kamarádek a známých, které mají problémy se seznámit! Vrstevníkům se všeobecně líbí, ale málokterý má odvahu si s nimi něco vážně začít. Proč?

            Mám tuto teorii: méně pohledná děvčata svůj hendikep dohánějí jinak. Svůdným oblečením, vyzývavým chováním, mnohem snadnější dostupností. Je to jejich právo a není nutné se nad tím pohoršovat. Tlustá, upocená, líná a hloupá děvčata pak veškerou svou energii i „intelekt“ věnují právě na ulovení kohokoliv za každou cenu. Chlastají, kouří, je s nima sranda a budí dojem, že právě ony jsou těmi nejlepšími partnerkami do života. A pánové kupodivu tohle zboží „druhé a třetí jakosti“ rádi vyhledávají a berou si ho za ženy. Je to jednoduché, bezproblémové a nemusí se neustále trápit s lačnými pohledy těch dalších mužů. Protože pokud se za jejich partnerkou (manželkou) vůbec někdo otočí, tak spíše s údivem, že něco takového mohlo ulovit a zbouchnout docela obstojného a pohledného chlapa…

            A co ty krasavice „první cenové skupiny“, které nakonec zůstávají na ocet? Obvykle studují (mnoho z nich má VŠ), cestují, učí se jazyky, jsou samostatné a stále víc emancipovanější. Roky však běží, vážení. A náhle zjistí, že je přebráno. Normální kluky jim odloudily jejich konkurentky, které by ony nepovažovaly za „konkurentky“ ani v tom nejčernějším snu… Je pak definitivně vymalováno? Ne, není, život zas není až tak nespravedlivej!

            Většina mladých mužů se s prvními ženami rádi rozvedou a jsou opět volní. Nepíšu, že pak většinou dostanou rozum a berou si právě ty osamělé krasavice na ocet. Tak to nebývá. Naopak častěji šlápnou z bláta do louže, nebo rovnou ze slámy do sraček. Ale to už je jejich problém. Přesto si pár krásných a báječných holek, které z nepochopitelných důvodů byly přehlédnuty, vzalo ve druhé vlně rozvedeného (a poučeného) a jsou vesměs šťastné. Mnohem víc třicítek si však už odpovídajícího partnera nenajde. Buď by musely jít s požadavky dolů – a na jsou příliš atraktivní a chytré. Nebo to tak nechají být, budují kariéru, mají různé koníčky a realizují se jinde a jinak. Není ale právě o tomhle báječný (a právě znovu reprízovaný) americký seriál Sex ve městě a mnoho dalších filmů a knížek? Nemají to nakonec ošklivky s méně dominantní inteligencí v životě jednodušší a snazší? Když se tak rozhlížím kolem sebe, mnoho příkladů ze života mi dává za pravdu.