Jsem už dost starý na to, abych se na tomhle světě ničemu nedivil. Proto dnes nechci popisovat naše české domácí tzv. „celebrity“, jejichž ksichty straší z titulních stran všemožných levných magazínů a týdeníků.
Zajímá mě světová hvězda – mrzáček, který se stal slavným. Alespoň v tom svém psím světě. Má cesta k němu však nebyla přímočará. Když jsem viděl novou československou reklamu na Fofolu s počítačově animovaným psíkem se šíleným předkusem, dost mě pobavila. Sice hovadina, ale pořád lepší než ty spokojené rodinky, které si pochutnávají na jídle z prášku. Když jsem viděl další reklamu z této série, tetelil jsem se blahem (promiňte; jsem poněkud jednodušší).
Pejsek Ftefan tajně sleduje na monitoru psí seznamku a když je přistižen, alibisticky prohlásí: „To okno fyskočilo samo. Někdo nás heknul!“ Skvělý je i první spot v muzeu. „Táto kost tam bola naviac. Vážně!“ Jsem totiž vděčný za cokoliv, u čeho se mohu zasmát a co mi vylepší náladu.
O reklamních produktech se moc nepíše, protože je to reklama. A ta má být nejlépe placená a přeplacená! Pak ovšem nechápu, že většina jiných reklam jsou tak prvoplánové sračky? Zde chválím. Československý kolektiv mladých tvůrců, slovenské Alien studio i tu přeslazenou domácí limču, kterou si občas koupím. Existují už mnohé parodie. Ftefan zabodoval.
Největším objevem je pro mě ale fakt, že existuje živý tvor, podle kterého byla vytvořena jeho animovaná podoba. Psík Tuna – čivava s předkusem. Svým způsobem mrzáček se stal internetovou i mediální celebritou. A to nejen v Americe. U nás to je naopak. Většina našich současných „celebrit“ vypadá jakž takž normálně, ale když sleduji, co pro pochybnou slávu jsou schopni udělat... Skuteční duševní mrzáci. Jen to na nich na první pohled zprvu není vidět.
