Kulturní všežravec

Jsem kulturní všežravec. Ale také kulturní barbar. Michal David mě sice do kolen nedostane, ale například na X-faktor se občas očkem mrknu. Zejména kvůli Gábině Osvaldové, která je sice už baba po rozkvětu, ale je s ní prča.

Na „své“ střední škole se občas pokouším vzdělávat mládež, i když s hrůzou zjišťuji, že to jsou mimoňové. Nebo jinak, já jsem mimoň! Například jsem netušil, že studenti vůbec neměli tucha o existenci tří hudebních filmů, které považuji za úchvatné. Pink Floyd – Zeď, Vlasy a Kabaret. Teď si právě melu v přehrávači stále dokola originál Hair z divadelního provedení a je to stále úžasné a inspirativní. A možná ještě o tři vousy spontánnější než film Miloše Formana.

            Jo, taky jsem momentálně stále zamilovanej do jednoho televizního seriálu. Calista Flockhartová jako Ally McBealová je moje krevní skupina. Vím, že v televizi už skončila, ale naštěstí seriál postupně vychází na DVD. Alespoň ty první dvě (nejlepší) série.

            Rovněž umím číst. To je největší vynález lidstva! V této kategorii stále vede korespondence Josefa Váchala. Konkrétně útlá brožurka Kus žvance a hrst tabáku. Mám ji převázanou gumičkou, protože se již zcela rozpadla, ale aspoň si mohu vyndat jednotlivé listy a kochat se. Váchalovými nápady, vtipnou češtinou i rozsahem jeho astrálních myšlenek. Knížky miluji, ale ze současných návštěv knihkupectví mám depku. Bože, za prvé není v lidských silách se v té kvantitě vůbec orientovat. A pak: čím více současných knih, tím více lituji lesy a stromy, které kvůli tomu musí padnout…

            Také mám rád baroko, Kuks a Jeho Excelenci pana hraběte Šporka. Jestli jste ještě na Kuksu nebyli, určitě tam letos vyrazte. Místní genius loci je nepřekonatelnej. A dál? No, čmuchám a čenichám, ale mám dojem, že čím víc výkonných umělců, tím větší bída. Nebo jsem už fakt zralej na odstřel?