Kolibřík z Bumbálky

Seděli jsme na zahrádce venkovské hospůdky jménem Bumbálka u rozkvetlého keře. Vedle se opékalo maso a já popíjel první desítku. Takhle vždy společně končíme školní rok, když už je po pedagogické poradě a prázdniny jsou na spadnutí. A pak náhle přiletěl takový divný čmelák a sosal nektar.

Vidím už poměrně špatně, ale něco se mi přesto nezdálo. Čmeláci jsou lehce neohrabaná stvoření, ale tohle se pohybovalo velmi obratně. Navíc to vepředu mělo dlouhou násosku a kmitalo to tak vehementně, že tomu ani nebyla vidět křidýlka.

- Prosím tě, co to je? zeptal jsem se své rodinné příslušnice, která na podobná setkání rovněž může, i když s naším školstvím nemá vůbec nic společného.

- To je kolibřík, prohlásila. - Malý kolibřík! Kolibříček…

Chvíli jsme ho pozorovali a vše nasvědčovalo tomu, že to je opravdu kolibřík. Pak náhle odletěl. Kolibřík? V Čechách u Hradce Králové?

Tenhle text nemá žádnou velkou pointu. Jenže kolibřík mi nedá spát. Moc prosím, milí a vzdělaní čtenáři, mohl jsem opravdu včera v podvečer vidět na zahradě živého kolibříka? Byl téměř ve velikosti vyspělejší čmeláka, ale čmelák to nebyl. Nebo jsem debil?