Co má kolo, jede

Hradec Králové je městem cyklistů. Je zde totiž samá rovina, kromě Nového Hradce Králové. Stačí se jen odrazit nohama. Ani nepotřebujete šlapky.

Dnešní neděli se konal již 7. ročník akce Město na kolech. Prvních tisíc účastníků dostane každý rok tričko v jiné barvě; letos se to fialovělo. Podmínkou je, aby „to“ jelo. Invalidní vozík, dětská trojkolka, kočárek či kolečkové brusle až po speciality jako je postel na kolečkách.

Štrúdl cyklistů jede po trase jak je libo; rychlostní závody se při této akci nekonají. Je to rozumné, protože v opačném případě by počet Hradečáků nikdy nedosáhl po dlouhá léta toužebně očekávaného počtu sto tisíc obyvatel. Na cestu cyklistům hrají na různých místech kapely. Místní šramlovky. A každý rok se objeví nějaký nový model, který v minulých ročnících ještě neexistoval. Letos mě nejvíc zaujal kočárek na káře. Pokud si ke kolu připevníte káru, lze na ni naložit kočárek s dítětem a jet mnohem rychleji než s dětským kočárkem na vlastních kolech. V podstatě se ale dá na káru naložit cokoliv: třeba i dětská postýlka s nemluvnětem. Aspoň se včas porozhlédne po světě…

Pan Horníček kdysi napsal úvahu Chvála pohybu, jiný myslitel sepsal text Chvála bláznovství. Proto není nutné, abych vše dále rozmělňoval. Důležité je, že se stále v přítomném babím létě dá vyjet. Na čemkoliv téměř kamkoliv. Jediné místo bych nedoporučoval. Těm důvtipnějším to zajisté dojde…

P. S.: Mimochodem, nevíte, proč se štrúdl píše s čárkou nad u a nikoliv s kroužkem? Že by zas nějaký germanismus?