Egoismus nemůžeme potlačit, protože egoismus je naše přirozenost. Nemůžeme ho ani přemluvit nebo k něčemu donutit. Egoismus nekoupíme, protože se nikdy nenasytí.
Egoismus můžeme pouze napravit.
Je možné to udělat, je to možné a sama příroda nám napovídá jak - pomocí příkladu matky a dítěte.
Čím větší radost má dítě, tím šťastnější je matka. Kdyby celý svět mohl takto žít, abych já byl šťastný proto, že je šťastný jiný člověk, aby nás spojovala vzájemná láska.
Zdali je to možné?
Bez toho nepřežijeme. Musíme pochopit, jsme spolu navzájem nerozlučně spojeni, když se má někdo špatně: člověk, země, národ, nemůžeme být lhostejní, nemůžeme z toho mít radost. Protože jsme jeden celek. Jeden organizmus, řízený jedním zákonem, zákonem jednotného organizmu.
Pokud tento zákon porušujeme, jsme biti. A my ho neustále porušujeme, protože si přejeme žít podle zákona destrukce, zákona egoismu. Jenže takový zákon v přírodě neexistuje.
V přírodě funguje absolutně jiný zákon, a abychom to pochopili, stačí, abychom se podívali sami na sebe. Více než osm miliard buněk žije jedna pro druhou. Každá jednotlivá buňka je egoistická, ale každá chápe, že aby mohla žít, musí se spojit. Každý orgán našeho těla slouží ne pouze sobě, ale celému tělu. To je princip činnosti zdravého organizmu. To je princip života, podřízenost zákonu jednotného organizmu. Zákonu absolutního odevzdání, lásky, nerozlučného vzájemného spojení. Každý z nás je jedna část obrovského jednotného osmimiliardového organizmu, který se nazývá náš svět. Musíme využít veškerou reklamu, všechny informační prostředky, výchovu.
Výchova je nesmírně důležitá.
Všechno je třeba zaměřit na to, aby se v člověku alespoň objevila myšlenka, že je částí jednotného organizmu, že ho obklopuje vyšší zákon lásky. Pokud se myšlenky člověka zaměří pouze na to, jak se naučit milovat, vše se otočí v jediném okamžiku. Protože tímto svým přáním milovat jakoby k sobě přitáhneme tento vyšší zákon lásky, který nás objímá jako matka dítě. A on nám pomůže a najednou kolem sebe uvidíme dobrý, přátelský a přívětivý svět. Také odhalíme, že čin lásky nevyžaduje energii, on ji naopak sám vyrábí.
Pak pochopíme, co to je láska. Že je to ochota pečovat o blaho bližního, starat se o něj a ne o sebe. To je skutečná láska.
