Jednota je nová realita, o které nemáme vůbec žádnou představu. Je to doposud nepoznaná a nepocítěná forma skutečnosti s duchovními vlastnostmi lásky a odevzdání.
Když budeme mít touhu se s ní sjednotit a žít v ní, začneme objevovat nový a odlišný rozměr existence. Je to, jako bychom se ocitli na jiné planetě. K této jednotě však nedojdeme změnou místa své tělesné přítomnosti, ale odhalením nové vnitřní vlastnosti lásky a odevzdávání.
Je pro nás těžké uvěřit tomu, že lidé, kteří se od sebe v tolika ohledech liší, by mohli v konečném důsledku dosáhnout stavu jednoty. Jednota se však rodí hlavně nad rozdělením, odlišnostmi, protiklady a vnitřním odcizením.
Jednota tedy neznamená jen vzájemné spojení, dobré vztahy nebo pocit bezpečí, které nám přináší společnost ostatních lidí. Jednota spíše znamená rozvinutí nové vlastnosti, pro nás zatím neexistující v našem světě. Když budeme mít touhu tuto vlastnost získat, objevíme ji a dojdeme do stavu harmonie se zákony přírody, což jsou v podstatě zákony lásky, laskavosti a spojení. V našem rozumu a pocitech dojde k odhalení jednoty mezi námi a přírodou.
Přestože lidé obecně uznávají jednotu za důležitou, stále ji nevnímají na tak významném stupni hodnot, jaký ve skutečnosti má. Dosažení stavu jednoty je cílem lidského života a je v našich možnostech ho dosáhnout. Na téma získání takové jednoty je napsáno: „Budeme konat a budeme vyslyšeni.“ Znamená to, že musíme vyvinout určité úsilí o sjednocení a tím můžeme dojít ke skutečné žádosti o jednotu, která se nazývá „modlitba". Společná modlitba nás přivede na vyšší úroveň našeho budoucího sjednoceného stavu.
Lidstvo se neustále vyvíjí směrem k tomuto stavu jednoty a tento stav bude odhalen všem. Nová pravda, která se odhalí v jednotě lidí, bude duchovní kvalita lásky a odevzdání. Jakmile se objeví tyto vlastnosti ve spojení mezi námi, dojde k odhalení duchovní existence v ekvivalenci formy ve vlastnostech lásky a odevzdání.
Je pro nás těžké uvěřit tomu, že lidé, kteří se od sebe v tolika Jednota je nová realita, o které nemáme vůbec žádnou představu. Je to doposud nepoznaná a nepocítěná forma skutečnosti s duchovními vlastnostmi lásky a odevzdání. Když budeme mít touhu se s ní sjednotit a žít v ní, začneme objevovat nový a odlišný rozměr existence. Je to, jako bychom se ocitli na jiné planetě. K této jednotě však nedojdeme změnou místa své tělesné přítomnosti, ale odhalením nové vnitřní vlastnosti lásky a odevzdávání.
Je pro nás těžké uvěřit tomu, že lidé, kteří se od sebe v tolika ohledech liší, by mohli v konečném důsledku dosáhnout stavu jednoty. Jednota se však rodí hlavně nad rozdělením, odlišnostmi, protiklady a vnitřním odcizením.
Jednota tedy neznamená jen vzájemné spojení, dobré vztahy nebo pocit bezpečí, které nám přináší společnost ostatních lidí. Jednota spíše znamená rozvinutí nové vlastnosti, pro nás zatím neexistující v našem světě. Když budeme mít touhu tuto vlastnost získat, objevíme ji a dojdeme do stavu harmonie se zákony přírody, což jsou v podstatě zákony lásky, laskavosti a spojení. V našem rozumu a pocitech dojde k odhalení jednoty mezi námi a přírodou.
Přestože lidé obecně uznávají jednotu za důležitou, stále ji nevnímají na tak významném stupni hodnot, jaký ve skutečnosti má. Dosažení stavu jednoty je cílem lidského života a je v našich možnostech ho dosáhnout. Na téma získání takové jednoty je napsáno: „Budeme konat a budeme vyslyšeni.“ Znamená to, že musíme vyvinout určité úsilí o sjednocení a tím můžeme dojít ke skutečné žádosti o jednotu, která se nazývá „modlitba". Společná modlitba nás přivede na vyšší úroveň našeho budoucího sjednoceného stavu.
Lidstvo se neustále vyvíjí směrem k tomuto stavu jednoty a tento stav bude odhalen všem. Nová pravda, která se odhalí v jednotě lidí, bude duchovní kvalita lásky a odevzdání. Jakmile se objeví tyto vlastnosti ve spojení mezi námi, dojde k odhalení duchovní existence v ekvivalenci formy ve vlastnostech lásky a odevzdání.
Je pro nás těžké uvěřit tomu, že lidé, kteří se od sebe v tolika ohledech liší, by mohli v konečném důsledku dosáhnout stavu jednoty. Jednota se však rodí hlavně nad rozdělením, odlišnostmi, protiklady a vnitřním odcizením. Bez ohledu na to, co nás v našich vrozených touhách odlišuje a rozděluje, musíme mít nad tím vším společnou touhu po sjednocení. Čím více budeme zaměřovat svoji pozornost a konat činy ke sjednocení nad vším, co nás rozděluje, tím více budeme do svého světa přitahovat duchovní síly, které na nás budou působit tak, že se jednota stane skutečností.
