Člověk nebyl stvořen pro práci

Dříve jsme si mysleli, že nám technologie ušetří mnoho hodin každodenní práce. Jak je možné, že se to nejen nestalo, ale je to právě naopak?

My se nechceme osvobodit od práce. Dospěli jsme k tomu, že práce se stala naším životem. Vyměnili jsme život za práci. Dívám se na lidi – všichni mluví jen o práci. Jako by práce byla život. Ale když člověk pracuje deset hodin denně, co mu zbývá? O čem ještě může mluvit? Žije prací.

Je to samozřejmě odchylka. Nejedná se o přirozený lidský vývoj.

Nenarodili jsme se kvůli tomu, abychom pracovali. Navíc svou „prací“ pouze narušujeme přírodu, ničíme planetu. Barbarsky využíváme nerostné bohatství, znečišťujeme vzduch a vodu.

Prací ničíme i rodiny. Zanedbáváme rodinu a děti, nemáme s nimi žádné spojení. Otec přijde domů, podívá se na večerní zprávy a jde spát. Matku vracející se domů prostě litujeme. Musí rodině uvařit něco k večeři a horko těžko to stihne. Musí také dětem připravit něco na ráno, do školy nějaké sendviče a už na to nemá sílu. Rodiče padnou do postele a už nemají sílu spolu komunikovat. Všichni jsou na nervy a uprostřed noci mohou ještě zavolat z práce. Do jakého života jsme se to dostali!

Pro příští generaci musíme vybudovat takovou společnost, ve které lidé budou žít a zabezpečovat pro sebe pouze to nezbytné. Pak budeme mít volný den. Když vybudujeme naši společnost ve správné formě, nepochybně si snadno obstaráme jídlo, oblečení a vše potřebné tak, aby nikomu nic nechybělo. A pak se budeme starat pouze o duchovní naplnění.