Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Je Česká republika po Ukrajině snad další zemí na řadě.

Vášně tryskající z části občanů proti prezidentu Zemanovi jsou o to více pozoruhodným jevem, o co méně je národ ochotný se zabývat skutečnými problémy.

I nezaujatého pozorovatele musí zákonitě překvapit, s jakou těžko uvěřitelnou benevolencí český lid už čtvrtstoletí v tichosti a jenom občas s nesmělým brbláním přijímá především nezadržitelný růst spotřebitelských cen v obchodech a zároveň s ním neustálé podhodnocování koruny Českou národní bankou. Jednoduše řečeno v kontextu neuspokojivého vnitropolitického vývoje a kritického stavu zahraniční politické scény se zdravému rozumu musí jevit užití několika vcelku bezvýznamných sprostých slov v jediném projevu přečinem proti etiketě nejvyššího úřadu naprosto bezvýznamné hodnoty. Posouzeno zdravým rozumem by tomu tak mohlo být, načež kupodivu určité části národa zřejmě celospolečenský a hospodářský rozklad země neleží na srdci tolik, jako naopak několik slovíček použitých v projevu hlavy státu.

Vzpomínám si, že zpoza nápadně podobného scénáře na nás kdysi vykukovaly z knihovničky veselé pohádky, jejichž děj byl zasazený do jakési vísky pojmenované tuším Kocourkov, není-liž pravda? Tehdy jsme coby školou povinné děti přistupovaly k eskapádám vymyšlených hrdinů s blahosklonným úsměvem v bezmezné důvěře neslučitelnosti se skutečností. Nu, ohlédněme se dnes za počiny státních institucí …  Za patřičný finanční obnos nám úřady v teritoriích svých působností předvádí takových Kocourkovů všude kam po republice oko dohlédne. Očividně nesmyslné mrhání prostředky si věru v ničem příliš nezadává s literární předlohou určenou pro pobavení ratolestí. Uvádím tato fakta záměrně v kontextu se současným děním, poněvadž v  ovzduší probíhajícího 25. výročí „oslav“ přechodu od jedné totality ke druhé se tyto epizody pozoruhodně střetávají. Že jsem právě neprávem v textu zaměnil demokratický vývoj za totalitní režim? Nenechme se mýlit, v takovém zřízení opravdu nežijeme.

Svět stojí bez diskuzí na prahu nejstrašlivějšího konfliktu, jaký lidé dosud nepoznali, v jehož stínu zůstává snaha vybudovat Třetí říši s tehdy použitými konvenčními zbraněmi jenom nedovařenou masovou polévkou. V mentálně a ekonomicky vyspělejších zemích, které mimochodem dávají přednost národní soudržnosti před rozdělováním, už dávno v plném proudu běží přípravy na velkou válku, jež aktuálně visí ve vzduchu více než kdy jindy. Zato sametově uvažující český národ se již tradičně nechává utápět nepodstatnou klauniádou ve zinscenované Hradní manéži. Nabízí se tak položit všem zaníceným vyznavačům etikety otázku; kde byli poslední dvě desítky let, když se z Hradu ozývaly akorát plané žvásty o budoucí prosperitě země a na jaké pláži doposud leželi obklopeni pískem bezstarostnosti, když Hradní pán s neochvějnou rozhodností držel ochrannou ruku nad všemi zloději, podvodníky a defraudanty, kteří lámali ekonomickou, morální a právní páteř státu?! Chtějí snad ze spánku zničehonic vzbuzení reakcionáři svou hlasitou revoltou upozornit občany na to, že není toliko podstatný ekonomický stav jejich země, jako spíše výše jejího morálního statutu? Ale kdeže, takto otázka přeci nestojí, poněvadž potom bychom nemohli s úctou vzhlížet k japonskému či německému poválečnému zázraku. Není snad pravdou, že po 10. letech od konce II. světové války stanula Země vycházejícího slunce v desítce nejlépe prosperujících ekonomik světa, aby záhy za dalších 10 let už zhlížela z pomyslného vrcholu prosperity nechávaje v těsném závěsu za sebou podobně na hlavu poražené Německo?

Po 25.letech od našeho přechodu k žádoucímu zvyšování životní úrovně už můžeme rekapitulovat a zkusit i trochu porovnávat. Česká republika startovala v roce 1990 z pohledu všech aspektů z nepoměrně lepší pozice, avšak kromě jediného, který se ukázal právě tím fatálním prvkem. Bez diskuzí pracovitý národ plný euforie, jenž v pocitu mezinárodního nedocenění byl snad do posledního občana nabitý ambicemi konečně světu dokázat, co v českém člověku pod příkrovem režimu dosud dřímalo, ale bohužel nedostal svou životní šanci. Je dnes už zhola zbytečné poukazovat na to, že u kormidla vedení země se pravidelně střídaly kriminální živly, tak jak stály po celou dobu vedle sebe jeden vedle druhého. Tato samozvaná elita ve své nestoudnosti zakopala hluboko do země všechny ambice většiny poctivě smýšlející a pracující části občanů.

Přestože tato země ztratila, lépe řečeno, nechala si beztrestně ukrást svou příležitost nalézt své důstojné místo na slunci světového řádu, tak našeho prezidenta, mimochodem prvního od revoluce, vede smysl pro zodpovědnost k uchránění státu před alespoň ropným kolapsem. Proto se v minutě dvanácté snaží vést rozumný a spravedlivý dialog s Ruskou federací a potažmo Čínou. Odezvou na takto zvolenou politiku, pozor nikoli pouze jemu, nýbrž nám všem občanům, je zaoceánskou velmocí nepokrytě vedená kampaň od pánů, kteří od svého stolu postaveného v závětří a s pendrekem hospodářského embarga staví do pozoru vlády jednotlivých zemí.

Dnes je už nad slunce jasné, že se pomocí ukrajinské občanské války nepodařilo dostatečně rozhněvat ruského medvěda, který si je dobře vědomý rizika zániku života na planetě, proto se pravděpodobně jisté údajně demokraticky smýšlející hlavy pokouší destabilizovat další region, tentokrát přímo uprostřed Evropy. Při pohledu do režírované davové hysterie, jež má za úkol ve finále svrhnout lidem řádně zvoleného prezidenta si nelze nepoložit otázku, zdali všem těm manifestujícím revolucionářům vůbec dochází závažnost stupňující se situace na Starém kontinentu a jestli nebylo přínosnější se rázněji ozvat už před vícero lety proti kriminálním deliktům páchaným na své rodné zemi, potažmo na svých finančních prostředcích?  

Autor: Petr Laierman | pátek 21.11.2014 22:15 | karma článku: 38,20 | přečteno: 2360x
  • Další články autora

Petr Laierman

Od 17. listopadu po současnost

Ohlédnutí za 31 roky svobody a demokracie. Jdeme opravdu vstříc lepším zítřkům a skutečně chceme to, v čem žijeme? Mohou lidé ještě něco na způsobu vedení státu změnit?

17.11.2021 v 17:46 | Karma: 11,29 | Přečteno: 229x | Diskuse| Politika

Petr Laierman

Cyklisté versus řidiči automobilů - souboj na silnici i v legislativě

Čeští politici nadále přesvědčují o svém poněkud zvláštním uvažování. V těchto dnech došlo ke schválení nového paragrafu zákona o provozu na veřejných komunikacích.

21.4.2021 v 19:38 | Karma: 24,45 | Přečteno: 509x | Diskuse| Politika

Petr Laierman

Attila Végh vs. Terminátor Vémola

Pražská O2 aréna viděla spícího Terminátora a zároveň jakoby navrátivšího Muhammada Aliho. Kratičká podívaná, která tentokrát stála za zhlédnutí.

15.11.2019 v 18:00 | Karma: 22,44 | Přečteno: 751x | Diskuse| Sport

Petr Laierman

Moment, který rozhodl jít k urně.

V České republice máme možnost přímé volby prezidenta, to ale ještě neznamená, že jí veřejné sdělovací prostředky mohou přetvářet ve sportovní klání či estrádní show.

28.1.2018 v 20:50 | Karma: 38,35 | Přečteno: 2078x | Diskuse| Politika

Petr Laierman

Krátké setkání dvou světů

S blížícím se závěrem listopadu se zima pomalu chystá převzít vládu nad přírodou. Chladné dny s prvními ranními mrazíky ztěžují volně žijícím zvířatům hledání potravy. Začínáme proto přisypávat nejprve něco málo okolnímu ptactvu.

19.11.2017 v 18:25 | Karma: 21,04 | Přečteno: 397x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou

18. května 2024  16:55,  aktualizováno  22:06

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...

Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické

18. května 2024  20:36,  aktualizováno  21:41

Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...

Gaza jako Vietnam? Demokratům při sjezdu hrozí opakování nepokojů z roku 1968

18. května 2024  20:43

Studentské protesty proti americké podpoře Izraele rozvířily v USA debaty o tom, jak by mohlo...

Slabý Putin chce mou smrt. Pobočník Navalného po útocích kladivem promluvil

18. května 2024  20:21

Leonid Volkov, který býval pravou rukou ruského opozičního politika Alexeje Navalného, řekl britské...

Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness

Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...

  • Počet článků 27
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 978x
Cestu bytí vnímám jako člověk, který trpělivým sbíráním kamínků postupně skládá obraz mozaiky života ve všech jeho souvislostech. Mým životním mottem je „Žij a nechej žít.“ Krédem jsou pak pro mne stromy, které jsou nám všem ostatním živočichům nezištnými dárci životadárného kyslíku. Myslím, že se nám lidem z vyspělé části světa vytrácí ze života a mezilidských vztahů skromnost a pokora, kterou pak najednou zničehonic nalézáme ve chvílích, kdy je však už příliš pozdě cokoli vrátit zpátky.

Seznam rubrik