Kde je mé místo na slunci? Kde spočinulo oko starce při životní pouti?

Alespoň si sním, jak bych mohl prospět svým dílem k rozvoji demokracie. Vždyť už moudrý Lenin věděl, že parlament je lingvisticky "žvanírna". Naučit se umění okecávání, to je můj sen a já jsem učenlivý.

Udělali z vás hlupáky a máte pocit, že jste byli ošuleni a teď jste za blbce?

Že dokáží překvapit inovovanou hloupostí, kterou odhalíte teprve v momentě, kdy už vám začaly růst oslí uši. Stačí tak málo, vždyť rozvíjející se prvobytně pospolná kapitalistická společnost nabídla tolik nových možností, jak zaplnit nejen díru na trhu práce. Je třeba zaplnit i prázdné regály blýskavým zbožím nevalné kvality.

Vžil se termín „šmejdi“, ale to nejsou jen hrnce, které vaří, pečou a smaží sami nebo přikrývky z materiálu odpuzujícího breberky a jinou vesmírnou havěť, právě takový jako z laboratoří NASA.

Nerudovo Čas nový nové chce mít činy,
                den nový vzešel k práci nám.

To je ona křižovatka se správnou směrovkou. Je třeba taky zahodit všechno staré a opájet se novým myšlením, vždy jen a jen pozitivním. I já jsem nadšen těmi možnostmi, které nabízejí všelijaké kurzy. Za několik bankovek s obrázky velikánů našich dějin pořídíte v krátkém čase certifikát, opravňující dělat hlupáky z jiných. Sice to trochu připomíná letadlo, tolik oblíbené v raných začátcích polistopadového budování, ale výsledný efekt nemusí končit leteckou katastrofou.

Což takhle stát se mudrlantem přes cokoliv, dveře fantazie jsou otevřeny dokořán pestré nabídce. Stále funguje moudrá rada, že je lepší drzé čelo než poplužní dvůr.

Třeba takový konzultant přes zdravou výživu. S dispozicemi v genech a známostmi máte šanci se prosadit i na obrazovce. Za předpokladu že máte figuru Rajko Dolečka nebo záříte radami novodobé tety Kateřiny o „jezení do polosyta“ a tak podobně. / mezi námi, s tetou Kateřinou ze Saturnina byla větší legrace / Máte-li ovšem tasemnici, můžete rozumovat o přežírání.

Jeden zádrhel v sobě skrývá globalizace, jedni chtějí vydělávat na nezdravých dobrotách a ti druzí na opaku. „Tady máš hambáč, sezobej naklíčené zrní a běž se vyprdět sousedům na palouk“. Ne každý potom zmámeně pobíhá po parku a zlehka si poprdává v blažené nevědomosti, že si huntuje skelet a ortoped číhá za bukem se svým nářadíčkem, co vypadá némlich tak jako to z Bauhausu.  

Taky bych chtěl vydělávat na lidské hlouposti a zvědavosti. Budoucnost láká nejen vizionáře, také pašáky, kteří si nepletou žaludského krále s pikovou dámou a věšteckou kouli s vánoční ozdobou. Nenašel jsem zatím alma mater, po jejímž absolvování bych směl používat alespoň titul Bc. věštíř. Ti, co nám slibovali už neslibují, ale záliba ve fotelech jim zůstala. To by se mi také moc líbilo. Sedět v manažerském křesle, pokuřovat místo doutníku dýmku, abych vypadal lidově demokraticky.

Ovšem taková nabídka, jako stát se sex koučem, ta se neodmítá. Je to stejné jako by se ozvala Sparta fotbalistovi. A představte si, že urazíte pud rozmnožovací pro pár tisícovek. Ono to sice nemá se zachováním rodu mnoho společného, ale proč se neobjednat do víkendového kurzu. Ony totiž učí čistotné dámy, které jsou v ceně, nás muže masturbovat. Přináší to nejen zábavu, ale také poučení, jak jsme to doposud nedělali vědecky. Nehledali jsme časové rezervy a nešetřili materiálem, no řekněte a nekupte to.

Jak řekl John Lennon „Nevěřte nikomu, komu je přes třicet. Ten vás chce poučovat“. Měl samozřejmě pravdu, vždyť byl přece o celé dva roky starší.

A proč jsem tenhle blog psal? Když nemůžu žvanit v parlamentu, tak si píšu při svém snění, z kterého pro mne plyne poučení - a) Starého psa novým kouskům nenaučíš; b) Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš; c) Dříve malinkatej erotik, nyní o to větší sklerotik;

A na rozdíl od mnohých radílků vím, že si stařící v mých létech sní o misce plné žvance. Je zajímavé, že si na ni vzpomenou častěji než na Ovidiovo Umění milovat.