- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Kolik set kilometrů musely ujít sešmajďané botasky, turistické pohorky, které by i v dezolátním stavu okouzlily pasáka koz v divokém Kurdistánu nebo apartní "adidasky" zakoupené na Ho-Či-Minově stezce o pouti? Bývaly doby, kdy jsem bez uzardění tvrdil, že znám kdejaký kámen v Krkonoších. Nemluvil jsem pravdu, lhal jsem a vychloubal se. Sám se divím, že to Krakonoš nechal bez povšimnutí.
On to nemá rád žádný domácí pán, ba ani vládce hor, údolí a jsou i tací, kteří tuší že i podzemí může skrývat nějakou šikovnou rudu, se kterou se dá vládnout světu po dobrém i zlém. Proč by nemělo zajímat Rüberzahla, vládce hor Obřích zvaných Riesengebirge, kdo se mu potuluje po rajónu za účelem přesunu lesní hmoty či loupání perníčku?
A co my nepodajní poddaní? Z vládce hor se dá snadno udělat tajtrlík, který jistě pobaví ujařmený plebs. Jsme-li skuteční čeští vlastenci, děláme na něj za rohem dlouhej nos a v závětří domova se pitvoříme „ Rýbrcoul Rýbrcoul „ a malujeme mu volské rohy, jako by to byl ňákej obyčejnskej moula řečený Íček. Ještě, že to nezaregistrovala stará Íčková z KRNAPu. Aby v tom nejel sám olomoucký autobusák Smetana.
Něco pro zasmání. Jak se učil Krakonoš v Číně zakroutit bařtipánům a zrádcům českého národa krkem !
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!