Proč jsem byl 3. 9., 28. 9. a 28. 10. na demonstraci a proč příště půjdu zase

Nijak se účastí na protivládních demonstracích netajím, a tak často slýchám otázky, proč zrovna já se takovýchto akcí účastním. Pokusím se tedy odpovědět nejen tazatelům, ale i sám sobě. Snad bude moje odpověď srozumitelná.

Mé texty bývají poměrně často laděny spíše ironicky (i když už mi několik mých čtenářů sdělilo, že by se daly snadno vyložit i jako návody), dnes to však zkusím bez ironie.

Jsem naštvaný (čeština má pro tento stav i řadu jadrnějších vyjádření, ale zůstanu u korektního „naštvaný“). Vadí mi neumětelství, neschopnost a ideologická zaslepenost vládní koalice. Vadí mi primitivní narativy, že za všechno může Putin. Vadí mi hysterické výkřiky, že jsme ve válce. Nemyslím si, že jsme ve válce, spíš to vypadá, že někdo usiluje o to, abychom v ní byli. Vadí mi, že se na mezinárodním poli nejedná o okamžitém ukončení válečného konfliktu, vadí mi, že válka pokračuje, že umírají lidé a že se země ničí v zájmu bůhvíkoho. Vadí mi, že naše vláda není schopna jako předsednická země EU taková jednání iniciovat a podpořit, vždyť proboha je v bytostném zájmu naší republiky i EU, aby byl konflikt co nejdříve ukončen. Vadí mi, že místo toho jde vláda další eskalaci války naproti, ať už siláckými prohlášeními premiéra a jednotlivých ministrů, debilními tričky, v nichž se naši politici (a bohužel političky) fotografují na sociálních sítích, posíláním zbraní a výzbroje místo snahy iniciovat a podpořit dojednání okamžitého příměří či instalací banneru, na němž je zobrazen Putin v igelitovém pytli. Vadí mi, že naše vláda si diplomacii představuje jako vzteklá čivava, která za hodně vetchým plotem poštěkává na pitbula, o němž nikdo neví, co udělá v příštím okamžiku. Vadí mi neskutečné pokrytectví, kdy války v Iráku, Jemenu či Srbsku nevadily (snad byly vedeny rytířštěji či snad to byly války, kdy útočník vyznával demokratické hodnoty).

Vadí mi, že energetická krize je dávána do souvislosti jen s válkou na Ukrajině, že si nejsme schopni přiznat, že jsme si ji v Evropě způsobili především nesmyslnou a sebevražednou aplikací zásad Green dealu, který z Evropy postupně vytváří energetickou periferii a dostává ji do naprosté závislosti na těch, kteří zdroje mají, lhostejno, zda jsou ze Západu či z Východu. Vadí mi, že vláda energetickou krizi řeší pokračováním zelené politiky, nikoliv racionálními kroky, protože to by musela opustit ideologický rámec. Ten samozřejmě nedovoluje jakákoliv jednání o dodávkách ruského plynu za přijatelné ceny (i když mi naprosto nedává smysl tento plyn následně kupovat prostřednictvím překupníků sice ideologicky očištěný, avšak výrazně dráže, případně z USA, což se výrazně prodraží rovněž – navíc není nejmenší důvod se domnívat, že americké, i když „spřátelené“ energetické korporace nebudou chtít na prodeji výrazně vydělat). Vadí mi, že vláda odmítá byť jen diskutovat o eventuálním převzetí ČEZu jako strategického energetického gigantu do rukou státu, přestože právní řešení takové situace možné je, stejně jako odmítá diskusi o (následném) možném přehodnocení strategie obchodování ČEZu na lipské burze. Vadí mi, že zastropování cen je naprosto nedostatečné, vadí mi, že vládě nevadí, že podniky začínají krachovat, případně omezovat výrobu a propouštět.

Vadí mi, že už delší dobu slepě přijímáme naprosto zcestné výmysly bruselských úředníků, které řadě z nás otravují a komplikují život. Vadí mi, že nakupujeme stíhačky F-35 za 80 miliard korun, když máme na ještě dalších 20 let gripeny, které mají oproti F-35 zanedbatelné náklady, vadí mi, že stále platíme za vakcíny, které nespotřebujeme a které musíme nechat likvidovat. Vadí mi, že fungujeme jako dojná kráva pro cizí korporace.

Vadí mi, že představitelé vládní koalice a většinově servilní média zpochybňují moje ústavou zaručené právo vyjádřit svoje postoje k vládní politice na demonstracích. Jak jinak si mám vysvětlit, že ministr vnitra o mně mluví jako o šmejdovi a o Putinově páté koloně? Senátorka Němcová mě a ostatní, kteří byli na Václavském náměstí, nazývá ruskými parchanty, ostatní vládní politici a s nimi spřátelení novináři se o protestujících vyjadřují jako o dezolátech, dezinformátorech či jako o proruských trollech. Vadí mi, že vláda podporuje vypínání nepohodlných webů, které zveřejňují alternativní názory, jež nejsou v souladu s mainstreamem. Vadí mi neustálá mediální i politická masáž věnovaná tomu, co je správné, co je špatné, co bych si myslet měl a co si myslet nesmím. Vadí mi Rakušanův KRIT, netoužím po tom, abych byl nejprve nějakým orgánem identifikován a aby se mnou následně někdo vedl dialog s represivními složkami v zádech. Vadí mi, že mě stát dva roky ponižoval a omezoval kvůli kovidu, přestože soudy opakovaně označily většinu opatření za nezákonná. Vadí mi, že za to nikdo nenesl odpovědnost. Vadí mi, že se opět objevují signály, že v tomto se stát chystá nějakým způsobem pokračovat.

Vadí mi přihlouplé a provokativní výroky představitelů vládní koalice o svetrech, vadí mi, že ministr průmyslu nezná základní pojmy, vadí mi, že ministr vnitra nezná moderní historii své země. Vadí mi, že vládní představitelé jedním dechem poučují občany o tom, jak je třeba se uskrovnit, jak je třeba šetřit, jak jsme si doposud žili nad poměry, a následně odsouhlasí rozmrazení vlastních platů, což pro ně představuje desítky tisíc korun měsíčně navíc. Vadí mi neskutečná arogance této vlády, vadí mi naprostá odtrženost vládních politiků od životů a osudů obyčejných lidí.

Je jasné, že se na demonstracích sejdou představitelé různých politických a společenských proudů, od komunistů přes odpůrce kovidových opatření až po kované pravičáky. Scházejí se zde ti, jejichž hlas není zatím moc slyšet, ti, kterým řada věcí vadí a vadí jim hodně, ale zatím nezaznamenali nic jiného než to, že vláda na ně kašle a uráží je. Nemusím souhlasit se všemi řečníky a se vším, co na demonstracích říkají. Např. nejsem zastáncem odchodu z EU (domnívám se však, že potřebuje naprosto radikální reformu), přestože i toto někteří řečníci požadovali. V této době se prostě část veřejnosti vymezuje proti devastační politice vlády. Těch, kteří fandí Putinově válce, těch je na demonstracích opravdu pramálo. Vládní narativ, že jde o proruské demonstrace, je jen záměrem, jak účastníky dehonestovat a znevěrohodnit před mlčící většinou jako jakési exoty s válečnými úmysly. 

Vadí mi toho hodně, pravda. Před rokem jsem se domníval, že nic horšího než Babišova vláda už tuhle republiku potkat nemůže. Hrubě jsem se mýlil. A to jsou důvody, proč jsem se účastnil protivládních demonstrací v září a v říjnu. Je mi jasné, že až si tento text přečtou zdejší i přespolní bijci, svůj díl dostanu. Ale myslím, že je správné, aby zaznívaly i menšinové názory. Stejně jako je správné, aby se za tyhle názory mohlo i demonstrovat. Tak zase příště.