O dezinformacích a dezinformátorech aneb Chvála informátorů

Vládní politici a mainstreamová média projevují v posledních třech letech neobyčejnou péči o to, aby prostý občan nepadl do rukou dezinformátorů. Nutně tedy museli dát vzniknout protiváze, tedy skupině tzv. informátorů.

Naši společnost trápí v poslední době mnoho problémů a není snadné se s nimi vyrovnat. Začalo to covidem, teď jsme ve válce (říkal to pan premiér), nějak nám všechno podražilo a a na dveře klepou opičí neštovice.

Všechny tyto hrůzy a rány morové jsou pak učiněným rejdištěm pro různé nekalé živly a trolly, kteří to s naší společností nemyslí dobře. A dnes již víme, že jejich účinnou zbraní v těchto hybridních válkách (ať už válčíme proti covidu, proti Rusku nebo proti opicím) jsou dezinformace.

Není snadné takovou dezinformaci definovat, ale naši odborníci na tom již řadu let pracují a postupně se dobírají výsledků, s nimiž budeme moci být spokojeni. Tak co už o dezinformaci víme? Chybná informace. Lživá informace. Záměrně šířená informace s cílem někoho nebo něco poškodit a ovlivnit něčí úsudek a názor. A to všechno dohromady. Má nás zmást, zmýlit a uvést na nepravou cestu. A dezinformátor je tedy člověk, který takovou dezinformaci vyrábí, šíří a propaguje.

Opakem dezinformace by tedy měla být informace, kterou dle stejného vzorce můžeme definovat jako správné a pravdivé sdělení, údaj šířený s úmyslem nás objektivně a pravdivě informovat, poučit, vysvětlit a přesvědčit, případně nám pomoci. Informace by nám tedy měla ukázat správnou cestu. Protějškem dezinformátora pak bude v tomto případě informátor (stejně je ta čeština půvabný jazyk), kterého v této souvislosti můžeme považovat nejen za nositele takovéto správné a pravdivé informace, ale též za ukazatele správné cesty. Nesmí nás zmást, že v češtině má pojem „informátor“ poněkud zastaralý a pejorativní význam, totiž konfident či udavač. To by byl z dnešního hlediska postoj poněkud úzkoprsý a neprogresivní. Dnešní význam slova „informátor“ musíme chápat daleko šířeji než jen z hlediska uvedeného historického významu.

Tak v tomto máme zaplaťpánbůh jasno. Ale jak takovou potvoru (míněna dezinformace i dezinformátor) poznat, odhalit a případně nahlásit? Předložené definice nám sice pomohou, nejsou však k odhalení dezinformace zcela dostačující. A co když se navíc (a že se nám to stává) včerejší dezinformace stane zítřejší informací? To je oříšek, s nímž se zatím naši odborníci ještě potýkají, ale i v těchto ojedinělých politováníhodných případech (ke kterým dochází jednou, maximálně dvakrát do týdne) už určité možnosti máme. „Protože jsme neměli dostatek informací. Protože jsme ctili demokracii a svobodu slova a byli jsme vůči dezinformační scéně příliš shovívaví. Protože covid. Protože Putin.“ Atd. atd., možností je nepřeberně.

Poznat dezinformaci je tedy problém, zvlášť pro běžného občana, který se neorientuje ve složitém předivu konspirací, vládních prohlášení či pravd zjevených neziskovými i ziskovými organizacemi. I proto musíme (pochopitelně pro naše dobro) přijmout to nejjednodušší možné řešení. O tom, co je dezinformace, a o tom, kdo je dezinformátor, nechť rozhodují ti nejlepší z nás, politici, mainstreamová média a odborníci na dezinformační scénu. A zcela přirozeně se tak už děje a s hrdostí říkáme, že naši nejlepší rozhodují rychle, bystře, pružně a tvrdě.

Snad by někteří mohli namítnout, že to není demokratické a že se zavádí cenzura a potlačuje svoboda slova, největší škarohlídi by pak snad dodali, že rozhodování o tom, co se smí či nesmí psát, se ocitá v rukou úzké skupinky lidí a podobná „moudra“. Na to máme ráznou a jednoduchou odpověď: Naše vlast (naše zdraví, naše demokracie, naše hodnoty… dosaď dle potřeby) je v ohrožení! Všichni musíme přinést oběti, všichni se musíme chovat zodpovědně. A kdo jakýmkoliv způsobem podporuje dezinformace a dezinformátory, škodí naší křehké demokracii.

Proto je třeba, aby o tom, co je dezinformace, rozhodovali ti nejlepší z nás. A masová podpora občanů ve volbách ukázala, že těmi nejlepšími z nás jsou členové naší vlády, jimž jsou k ruce zaměstnanci celé řady neziskových organizací, a také zodpovědní a skuteční novináři, především z veřejnoprávních médií.

Prostý lid je až příliš prostinký, naivní a důvěřivý, než aby dokázal odhalit stále sofistikovanější dezinformace, hoaxy a fake news. Je třeba ho nasměrovat, poradit a někdy i přímo určit správný názor. A je-li to nutné, i trestat. Vláda je za náš lid odpovědná, vláda našemu lidu slouží a vláda je našemu lidu otcem i matkou. „Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas“ (Bible, Přísloví, kapitola 14). A nejde jen o to, trestat obyčejné občany, často jen pomýlené, kteří podléhají dezinformacím, či je dokonce aktivně šíří. Spravedlnost musí platit pro všechny, padni komu padni. Klaus, bývalý prezident? Nohavica, oblíbený zpěvák? Beran, uznávaný imunolog? Dezinformuješ, neuznáváš zjevené pravdy, máš společnosti neprospěšný názor? Sorry jako. Ti nejlepší strojí na stráži…

A proto poděkujme. Poděkujme za naši vládu, za našeho pana premiéra, za našeho vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, za naše veřejnoprávní a další spřízněná média, která stojí neochvějně na straně pravdy. Poděkujme za bohulibé instituce, jako jsou Čeští elfové, Evropské hodnoty či Manipulátoři.cz, jež čestně a úspěšně plní svoji funkci a pravdivě a objektivně nás informují a v rámci dobré české tradice se nezříkají ani toho, aby naplnily též historický význam slova „informátor“. „Možná ti není příjemné někoho nahlašovat, uvědom si ale, že lži ve veřejném prostoru jsou nebezpečné. Na dezinformace upozorni standardním způsobem na dané sociální síti, trestné činy neváhej nahlásit Policii ČR“ (z webu Úřadu vlády ČR). Ti, kterým náš lid svěřil právo odhalovat dezinformace a dezinformátory, jsou z logiky věci i nejlepšími a nejzdatnějšími informátory.

Věříme, že většina našich občanů chápe nelehkou situaci, ve které se náš stát ocitl. Musíme být všichni zodpovědní. Nešiřme dezinformace, nepodléhejme jim. Informace o tom, co je správné, naleznou občané na webu Úřadu vlády ČR, případně ve spřátelených médiích. Držme v nelehké době pohromadě, buďme informátory.