Nekonečný příběh. Sci-fi/Drama/Komedie/Krimi/Horor. Česká republika, 2021.

Český remake Nekonečného příběhu je fascinujícím a divácky velmi vděčným sledem fantastických zápletek a dramatických událostí, ve kterých vystupuje celá plejáda postav a postaviček českého politického života.

Režie: Miloš Zeman.

Scénář: Miloš Zeman a sám život.

Hudba: Bedřich Smetana, Má vlast.

Produkce a výroba: Alena Schillerová.

Hrají: Ivan Bartoš (Átrej), Vít Rakušan (Artex), Markéta Pekarová Adamová (dětská císařovna), Petr Fiala (Falco), Miroslava Němcová (Bastian), Andrej Babiš (Nicota), Tomio Okamura (Gmork), Karel Schwarzenberg (Morla), Jan Hamáček (skřítek Engywook), Vojtěch Filip (panáček se závodním hlemýžděm) a další.

Celkové hodnocení: 4 z 5

Fantastický příběh o záchraně České republiky před vše požírající Nicotou začal točit režisér Miloš Zeman už v roce 2013. Natáčení se protahovalo nejen z důvodu nedostatku finančních prostředků, ale především kvůli sporům o obsazení hlavních rolí, zvláště poté, co se původně plánovaný představitel Nicoty Bohuslav Sobotka rozhodl ukončit hereckou kariéru. V užším výběru se pak ocitli Andrej Babiš, Vojtěch Filip, Tomio Okamura a Jan Hamáček. Režisér Zeman měl však jasno už po prvních kamerových zkouškách. „Divácký potenciál Andreje Babiše byl zcela jistě nejsilnější, jde o dlouhodobě oblíbeného herce, navíc s velkou schopností improvizace a nevšedním jazykovým projevem. Volba byla tedy jasná,“ vysvětlil Zeman svoje důvody pro obsazení klíčové role Nicoty. „Kromě toho pomohl Andrej i s finančním zajištěním celého projektu, když získal dotaci 50 miliónů korun,“ dodal ještě režisér. Potenciál a talent ostatních kandidátů však nezůstal nevyužit, Tomio Okamura si střihnul roli Gmorka, ve které se zjevně našel, Jan Hamáček a Vojtěch Filip pak byli obsazeni do sice epizodních, avšak pro příběh důležitých postav, Jan Hamáček do role skřítka Engywooka, Vojtěch Filip pak do role panáčka se závodním hlemýžděm.

Zatímco role „záporáků“ se dlouho vybíraly, v obsazení rolí kladných hrdinů měl režisér jasno hned od počátku a jako obvykle také šťastnou ruku. Markéta Pekarová Adamová se snad pro roli dětské císařovny přímo narodila, herečka dokázala i na filmovém plátně předvést to, co ji zdobí v reálném životě: naivní výraz a zasvěcené výklady o demokracii. Stejně tak dobrou volbou bylo obsazení role létajícího draka Falca (Petr Fiala) či hrdiny Átreje (Ivan Bartoš). Bartoš je vůbec zřejmě největším překvapením české filmové scény posledních let a parta herců, kterou kolem sebe shromáždil na alternativní divadelní scéně známé jako „Pirátské divadlo“, naznačuje, že jejich ambice dobýt český film je třeba brát vážně. Jejich i Bartošovo herectví je v tom nejlepším slova smyslu progresivní, inspiruje se evropskými vzory a přibližuje nás zase o kousek blíž k vyspělému filmovému světu. „Jedním z našich cílů je prosazení sdíleného herectví a rádi bychom dali také šanci hercům afrického původu, kteří jsou v českém filmu diskriminováni. V našem divadle proto připravujeme hru o svatém Václavovi, jehož ztvární nigerijská herečka muslimského vyznání Kossi Iwobi. Na tento projekt jsme dokonce obdrželi dotaci od Evropské unie,“ prozradil redakci Ivan Bartoš.

Varování: Následující část článku vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Film vypráví o chlapci Bastianovi (Miroslava Němcová), kterého v parlamentu šikanují a nechtějí ho ani za předsedu vlády, ani za prezidenta. Bastian v knihkupectví ukradne knihu Nekonečný příběh, uchýlí se s ní na půdu sněmovny a začne ji číst. Kniha vypráví o říši jménem Česká republika, kterou však začíná požírat Nicota (Andrej Babiš). Stvoření, která v České republice žijí, nesou zprávu o Nicotě císařovně (Markéta Pekarová Adamová), ale když dorazí na sekretariát, zjistí, že císařovna je smrtelně nemocná a zachránit ji může jen bojovník a pirát Átrej (Ivan Bartoš), který je však ve skutečnosti pouhým chlapcem s dredy. Átrej však strach nemá a Českou republiku zachránit chce. Musí však najít lék pro císařovnu, na cestu musí vyrazit sám a beze zbraní, navíc netuší, kde má lék hledat. Rozhodne se tedy navštívit nejstarší a nejmoudřejší obyvatelku České republiky Morlu (Karel Schwarzenberg), která se zdržuje na svém rodovém sídle na zámku Orlík. V bažinách kolem Orlíku ztratí Átrej svého milovaného koně Artexe (Vít Rakušan), ale podaří se mu najít Morlu, což je obrovská, prastará a mrzutá želva. Ta mu poradí, aby lék hledal na druhém konci říše v bájné hoře Blaník. Ta je však daleko, a proto začne Átrej propadat depresi a málem ho pohltí bažiny kolem Orlíku, navíc po něm jde strašlivý tvor s tělem vlka a japonskými předky Gmork (Tomio Okamura), který je služebníkem Nicoty. Na poslední chvíli Átreje zachrání moudrý létající drak Falco (Petr Fiala), který ho k hoře Blaník donese. Zde s pomocí skřítka Engywooka (Jan Hamáček) a jeho ženy Urgl (Jana Maláčová) pronikne až do nitra hory. Tam však zjistí, že lékem pro císařovnu je nové jméno, které jí však může dát jen lidské mládě Bastien, který je tak zatažen do fantastického příběhu… Bastien nejprve odmítá uvěřit, že by právě on mohl zachránit Českou republiku, ale když už zbývá jen málo, aby Nicota republiku i s císařovnou a všemi zde žijícími tvory pohltila, vyřkne to spásné slovní spojení, kterým císařovna dostane nové jméno: „Liberální demokracie!“ Nicota je poražena a Česká republika se probouzí k novému a šťastnějšímu životu…

Konec části článku, která vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Herci vedení pevnou a zkušenou režisérskou rukou zasloužilého umělce Miloše Zemana podávají vrcholné výkony a divák se tu baví, tu se obává o osudy svých oblíbených hrdinů, tu je zase přinucen k zamyšlení nad smyslem lidské existence. A hlavně – nenudí se. Režisér a hlavní aktéři ho neustále překvapují důvtipně vymyšlenými zápletkami a dějovými zvraty, a divák tak do konce zůstává v napětí, jak celý příběh dopadne. Vytknout tak tedy můžeme celému filmu snad jen některé stereotypy, kterým se tvůrci přes veškerou snahu nedokázali vyhnout. Jde především o zastoupení hereček ve filmu, jen tři ženské role na takový projekt (skvělá Markéta Pekarová Adamová v roli císařovny, Miroslava Němcová v roli Bastiana a Jana Maláčová v roli báby Urgl, ženy skřítka Engywooka) jsou přece jen trochu málo, navíc jsme ve filmu nezaznamenali ani jednoho herce či herečku černé pleti. Je dobře, že si herecká skupina kolem Ivana Bartoše problému rovněž všimnula, a tak se nám i v této oblasti snad blýská na lepší časy.

Přestože konečnou podobu filmu můžeme považovat za velmi zdařilou, samotné natáčení vůbec jednoduché nebylo. Kromě problémů s permanentním nedostatkem finančních prostředků a neustále prázdným cateringem se filmu nevyhnuly ani spory mezi samotnými tvůrci, a v jednu chvíli to dokonce vypadalo, že se snímek nepodaří vůbec dokončit. Někteří herci se už během natáčení jen obtížně smiřovali se specifickým režijním pojetím a vyčítali režiséru Zemanovi nejen jeho inspiraci ruskou filmovou školou (jejímž nejznámějším představitelem je světoznámý režisér Vladimír Putin), ale také nečekané, a podle jejich názoru nevhodné úpravy původního scénáře filmu. „To je neúcta ke scénáři, jeho naprosté pošlapání,“ vyjádřil se po jedné takové změně během natáčení představitel létajícího draka Petr Fiala. „Jak dlouho si ještě necháme líbit tohle neustálé ohýbání scénáře?“ kladl si otázku představitel prastaré želvy Morly Karel Schwarzenberg a představitelé Átreje a císařovny dokonce prohlásili, že se za režiséra filmu stydí a že Miloš Zeman není jejich režisér. Nakonec se však díky podpoře aktérů z opačné části hereckého spektra (Nicoty, Gmorka, skřítka Engywooka či panáčka se závodním hlemýžděm) podařilo vše urovnat a čeští diváci mají tak možnost zhlédnout nevšední filmový počin, který aspiruje i na ocenění Český lev. Na tuto prestižní cenu byl nominován v kategoriích nejlepší film, nejlepší režie (Miloš Zeman), nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Markéta Pekarová Adamová za roli dětské císařovny), nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Ivan Bartoš za roli Átreje a Andrej Babiš za roli Nicoty), nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Karel Schwarzenberg za roli Morly) a také v kategorii Cena filmových fanoušků.

O tom, jak úspěšný bude Nekonečný příběh, rozhodnou filmoví fanoušci na podzim. Režisér Zeman mezitím již avizoval, že právě na podzim připravuje pro českou veřejnost další „trhák“, zatím však není jasný ani pracovní název filmu, uvažuje se buď o „Návratu idiota“, nebo o názvu „Zítra to roztočíme, drahoušku“. Český divák se tedy má nač těšit a je dobře, že česká kinematografie stále žije a dává o sobě vědět.