Jak se stát agentem FBI

Nejdříve je nutné v něčem velmi vynikat, aby si vás v náboru agentů sami všimli a nabídli vám práci. Nejlépe v něčem, co hned tak někdo neumí, tím se velmi zvedne vaše šance na místo agenta, či agentky.

Třeba ve schopnosti odezřít, co někdo říká, aniž by jste to slyšeli. To hned tak někdo neumí, přitom je to pro FBI (ale i jiné) značně atraktivní. Velmi často totiž potřebují zjistit například podle videozáznamu, co kdo říkal, jestli třeba na fotbalovém utkání pokřikoval některý fanoušek: "Sparta", či: "Al-kaida". 
Naučit se ale odezírat není vůbec žádná sranda a mistrem se člověk stává tehdy, když opovrhuje skrytými titulky v televizi. Supermistr je potom ten, kdo si je nepouští ani u dabovaného japonského filmu. 
Jak se tedy naučit správně odezírat? Ti, co slyší, mají velkou nevýhodu, jelikož se téměř nic nenaučí, dokud sluch alespoň neobelstí třeba špunty do uší, či takovými těmi sluchátky - hluchátky. Jenže nejde přeci stále chodit se sluchátky, to je děsná otrava. Stále proto, že když si je člověk nasadí pouze při výuce, tak to opravdu nikam nevede a nic se nenaučí. Důležitý je trénink mezi lidmi a komunikace bez zvuků, aby člověku vešlo odezírání správně do krve. 
Vypněte si tedy zvuk tak, že vezmete dva hřebíky (100 mm), jejichž špičky si nasadíte do uší, načež oběma rukama zároveň mocně udeříte do jejich konců, jakoby jste chtěli tlesknout, jenom uprostřed bude vaše hlava s těmi vystrčenými hřebíky z uší.
Potom pilně trénujte. Pro získání základů je dobré, začít u nějakého odborníka, který odezírání vyučuje, navštěvovat různé kurzy odezírání a tak. Neustálou komunikací s okolím bude vaše schopnost stále lepší a po takových pěti letech budete moci sluchátka z uší sundat, či si vyndat ony špunty.
Ano, je to dřina, ale pokud je vaše touha stát se agentem "odezíračem" velká, dá se to vydržet. Odměnou vám bude krásné zaměstnání, které ostatním bude velmi imponovat. Otázkou zůstává, co bude s člověkem, který k vypnutí zvuků použije onu metodu s hřebíky a odezírat se během těch pěti let moc nenaučí. I k tomu je totiž potřeba mít pro odezírání určité nadání.

A možná mě i ve schopnosti odezírat předhoníte. Vypnutý zvuk mám už téměř 8 let a zatím umím bezpečně jen: "Chceš pivo?" To ale umím odezřít od mnoha různých lidí, dokonce i od výčepního "Na Růžku", co má knír (vousatí se špatně odezírají). Složité věty mi vůbec nejdou. Například "Ukliď si ty ponožky!" To se snad nikdy nenaučím. Možná to ale bude tím, že je na konci té těžké věty vykřičník. :-)

Autor: Ladislav Kratochvíl | úterý 9.11.2010 2:08 | karma článku: 10,60 | přečteno: 1811x