K nočním můrám nevidomých (já vidím) si myslím, že nevidomý je mít může. Ale ne nějaké příšery, které si asi ani neumí představit, když je nikdy neviděl/a, ale něco ze života. Že třeba sáhne na led a on pálí, jako oheň.
Samozřejmě, berte to jako můj pokus o vtipkování v hororovém duchu.
---
Nebo se chytí na ulici někoho za rámě, sbalí hůlku a jdou. A když přechází silnici, strašně troubí auta a diví se. Potom se tedy zeptá průvodce, jehož se drží a který celou dobu mlčí, proč ta auta troubí a žádná odpověď. A potom zjistí, že se drží samotné ruky a nikde není žádné pokračování, žádné tělo, jen ta ruka a že tedy sám/a bez hůlky jde po ulici.
-----
Nevidomý si chce zajít nakoupit. Oblékne se, chce si vzít tašku a na místě, kam se vždy taška dává, žádná není. Místo ní tam je pouze flash do USB na počítači. Hmatá tedy všude okolo, jestli není taška o kousek vedle, ale nenahmatá ji.
Napadne ho tedy, že se podívá na tu flash, jelikož ta tam nikdy nebyla. Dá tedy flash do USB na notebooku a na ní je pouze jeden jediný soubor "vzkaz.mp3". Pustí si soubor a ozve se: "Půjčil jsem si tašku, vezmi si na nákup batoh."
Jde tedy do skříně pro batoh, ale ani ten tam není a místo něj zase flash. Rozhodne se tedy, že si to už pouštět nebude a že si koupí v krámu igelitku.
Udělá nákup, ale pokladní mu igelitku neprodá, že už to mají zakázané a jinou tašku nemá.
Nastrká tedy co se dá do kapes a všude možně a doufá, že se mu nějak podaří, donést to domů.
Tak jde. Má to domů sice jen asi 300 metrů, ale v jedné ruce hůlku, ve druhé dvě konzervy a v podpaží svazek mrkve. Když je v polovině cesty, slyší, jak mu vypadly klíče od domu, jak cinkly o chodník, ale nikde je nenajde. V tom se mu nabídne kolemjdoucí pán se psem, že to je asistenční pes a že mu ty klíče vyčmuchá. Tak jo. Nevidomý stojí a čeká a pán se psem hledají, když pán nahlásí, že jsou nalezeny, ať natáhne ruku, že mu je ten pes podá.
Tak natáhne ruku, ale místo klíčů, se mu do ní pes zakousne a nechce ji pustit.
---
Nevidomá chce napsat dotaz na úřad práce, ohledně příspěvku na kompenzační pomůcku.
Napíše tedy "dobrý den, ale hlasák (hlasový asistent, který odečítá displej) ji přečte, že se napsalo "fpntá frm".
Aha, dala jsem blbě ruce na klávesnici. Smaže to, pozorně zkontroluje rukama hmatové značky na "f" a "j" a píše znovu. Jenže tentokrát hlasák přečte "sivež swb". Po dalším pokusu "egč7 ešh" a tak stále dokola, vždy úplné nesmysly.
Už má podezření, že má rozbitou klávesnici, tak začne hledat v e-shopech novou, když narazí na článek, že výrobce jejího počítače, nasadil s novou aktualizací i umělou inteligenci, která používá ergonomičtější rozložení kláves, naučí často psaná slova, a potom stačí psát zkratky. Ale že se tedy musí ta inteligence nejdříve týden učit z napsaného.
"To nechci! Chci své staré dobré rozložení kláves, na které jsem odjakživa zvyklá a umím s tím!"
Jde se tedy podívat do nastavení a taky že jo. Má tam novou položku "inteligentní klávesnice" a u ní je zatržítko, že je zvolena.
Jenže to nejde za nic na světě vypnout a vrátit se ke starému způsobu.
Napadne ji, že to tedy obelstí tak, že to nadiktuje do mobilu, pošle nadiktované sama sobě e-mailem a bude mít tu zprávu pro pracák.
Vezme tedy mobil, nadiktuje "Dobrý den" a zase "fpntá frm".
Celá nešťastná, volá tedy kámošce, co se jí stalo a kámoška jí řekne, že to má také a že dali tu umělou inteligenci i do mobilů.
---
Nevidomý jde nakoupit a když vyleze na ulici a ujde asi 100 metrů, je najednou všude hrobové ticho. Nejsou slyšet žádná auta, chodci... Prostě nic.
"To je divné, raději se vrátím." Jenže ani dům, ze kterého vyšel tam není. Všude prázdno a ticho. Tak vyndá mobil s mapami a navigací, aby zjistil, kde vlastně je. Navigace však hlasí: "Jste u modrého domu. Běžte ke žlutému a za ním vlevo, po zeleně vyznačené trase na chodníku."
"Jak mám asi poznat žlutý dům a zelenou trasu? Já chci tedy zpět domů."
"Zpět domů se dostanete po červené trase." hlásí navigace.
Nevidomý naštvaně vypne mobil, když s ním někdo začne třást se slovy a hlasem jeho manželky: "Co je ti? Řveš tady ze spaní nějaké nesmysly o trasách. Jdi si alespoň lehnout do ložnice a nechrápej tady na gauči s puštěnou hororovou knížkou do sluchátek."
"...Šly opičky na oříšky, nacpaly se plné bříšky..."
