Slova „neuveď nás v pokušení“ mi problém nedělají

Vím, že mnohým problém dělají, někteří si je v modlitbě Otče náš nahrazují jiným obratem. Tento názor nakonec sdíleli i mnozí katoličtí teologové kardinálové a papež se přiklonil k jinému překladu.

Naši biskupové nemíní u nás tuto změnu zavádět.

Mně slova neuvoď nás v pokušení nevadí. Vysvětlím proč. V mé rodné obci mezi kopci byl před léty jeden řezník. Za 2. Světové války dělal sedlákům porážky na černo. Tenkrát si zemědělec nemohl bez povolení zabít prase. A jednou si gestapo tohoto řezníka podalo, věděli, že dělá černé porážky. Nakonec mu dali nabídku: Buďto bude dělat donašeče nebo půjde do koncentráku. Do takovéhoto či podobného pokušení bych se nikdy nechtěl dostat, za to jsem se modlil a modlím.

Snad bych měl dodat něco k dalšímu osudu onoho řezníka. Po skončení války vstoupil do gard, které se tenkrát vytvářely, a zúčastnil se s nimi divokého i organizovaného odsunu Němců. Možná tím chtěl dokázat, že s Němci nespolupracoval, možná se jim chtěl takto odplatit, že ho přinutili ke spolupráci.