Olympiáda – komerce, emoce a národní hrdost

Tak máme další zlatou z rychlobruslení, Martina nám ji vyhrála. Zato packal Kožíšek nás o medaili připravil. No a ti hokejisté, škoda mluvit, hoši zase zklamali ….

Proč jen mi jdou tyto výroky proti srsti? Martina Sáblíková mi nic nevyhrála a ani se necítím dostatečně kvalifikovaný na to, abych jí říkal Martino a nedejbože tykal. Myslím si, že je to obdivuhodná žena, která se strašně nadřela na uskutečnění svého cíle a podařilo se jí ho splnit. Úspěch jí ze srdce přeji, mám z něj radost, ale nemyslím si, že je to můj úspěch. Zrovna tak jsem měl radost, když se ukázalo že švédský sjezdař je po ošklivém pádu v pořádku a nic se mu nestalo a zrovna tak mne mrzelo, že kvůli šílené jízdě na prknu ledovou trubkou dolů přišel o život gruzínský závodník.

Budete asi nesouhlasit, ale přisvojování si úspěchů jiných mi připadá hodně podivné. Rovněž ty národní emoce tak úplně nechápu. Zpackal Kožíšek ten svůj životní běh proto, že je Čech (a my máme vždycky smůlu) nebo měl prostě jen neuvěřitelný den blbec? Mám jej proto nenávidět jako řada primitivů na internetových diskusích? Hokejisty raději nerozebírat, tam budou analýzy běžet on line ještě hezkých pár dní. Kdyby ale vyhráli, všichni Češi by skákali jak o život. A Sáblíková vyhrála proto, že je Češka a my máme prostě nejlepší ženské na světě? Nechápu.

Olympiáda je podle mne velká komerční hra se zdravím a životy mladých lidí. Zvláště ty sjezdy na saních, bobech, lyžích … se staly sebevražednou hrou o setiny vteřiny v zájmu milionových obratů v reklamě. Sebemenší zaváhání může stát závodníka život a lidé se přesto na to vydrží dívat. Není to perverzní? Já osobně bych polovinu těch disciplín oželel. Ostatně staří Řekové by se asi divili, čemu že to položili základy. Takový Zeus Olympský by to musel  určitě blesky rozmetat.

Ale zpět k těm národním emocím. Soudě podle současného dění na politické scéně opravdu většina našich vrcholových sportovců s naším národem nemá nic společného. Řekl bych dokonce, že právě díky tomu vyhrávají. Nejkrásnějším příkladem bylo chování Jaromíra Jágra po prohraném zápase s Rusy. Naši komentátoři spekulovali, jak jsme prohráli díky tomu, že byl brutálně faulován Rusem Ovečkinem a kvůli tomu jsme dostali gól. A co na to naše hvězda? Prohráli jsme díky mé chybě, o ten puk jsem neměl přijít, znělo lakonické vyjádření. Když už za nic jiného, za toto musím před ním smeknout. Dovedete si představit našeho politika, jak řekne Opencard byla chyba, v životě jsem to neměl podepsat? Nebo - svrhnout vládu, když předsedáme Evropské unii byl pěkný trapas, neměli jsme to ani náhodou zkoušet! Není to tím, že ty politiky na rozdíl od sportovců demokraticky volíme, takže jsou našim reprezentativním vzorkem? Zkrátka a dobře, jacípak naši zlatí hoši/děvčata, kdybychom volili naše sportovce, tak na olympiádu ani nedojedou. Je moc dobře, že tam jsou sami za sebe a dobrali se tam svou vlastní dřinou.  

Autor: Ladislav Dvořák | čtvrtek 25.2.2010 8:30 | karma článku: 21,44 | přečteno: 1833x