Poté, co zmizela karmově oblíbená témata v osobách dvou předvolebních stranických vůdců, soustředil se zájem psavců na Romy. Poslední dobou se tak objevila celá řada článků někdy s primitivními, někdy sofistikovanými útoky na romskou menšinu. Někdo to bere zkrátka, někdo rádoby učeně mudruje o rovnosti podmínek, vlastním úsilí, odpovědnosti za rodinu…. a na konci mu z toho vyběhne obhajoba protiromského pochodu.
Asi to tady dost schytám, ale tento sofistikovaný skororasismus zrovna neobdivuji. Ano, rodiče mají být odpovědni za výchovu dětí, mají pracovat, platit daně, živit děti, starat se o jejich vzdělávání atd. Jenže! Co když to nedělají? Ono je to prastaré téma, které rozebíral svého času i Dostojevský. My dospělí můžeme být utlačováni, biti, ponižováni, ale naší povinností a možností je s tím bojovat, ale co děti?
Pokud se narodíte v rodině, kde vám nedají pořádně najíst, kloudně vás neoblečou a vyženou na ulici si něco ukrást, moc šancí vyrůst v řádného občana nemáte. Když k pak ještě přijdete v šesti letech do školy, kde na vás mluví nesrozumitelným jazykem, vědec z vás asi zrovna nevyroste. Častý argument je, že o děti se mají postarat rodiče. Jenže co když se nestarají? Mají ty děti být odepisovány jen kvůli tomu, že se narodily ve špatné kolébce? Projekt podporující děti z problémových rodin, které chodí do školy se mi zdá cestou správným směrem. Slyšel jsem už povyk – proč platit někomu za to, že posílá děti do školy? Ano, mělo by to být automatické. Platit ale za školní docházku je daleko logičtější než platit za přivádění dětí na svět. Myšlenka fondu podporujícího studium mi přijde daleko smysluplnější než myšlenka jakéhosi generačního fondu platícího důchodcům za to, že přivedli na svět určitý počet dětí bez ohledu na to, co z těch dětí vyrostlo.
Fundamentalisté samozřejmě křičí, že je to „jejich“ problém, Romové se mají řádně chovat, jako oni, a nezaslouží si žádného slitování. Mám však dojem, že ponejvíce křičí lidé, kteří vyrostli v blahobytu středostavovských rodin, rodiče jim umetli cestu k maturitě, zaplatili vysokou a sem tam se trochu postarali, aby dětičky dostaly byteček, něco do začátku atd. Nechci paušalizovat, ale ten, kdo v poklidu a blahobytu sotva prolezl školu a nyní po zásluze užívá pohody na úřadě či v manažerské pozici (já vím, občas to pohoda není), těžko může srovnávat svou situaci se situací mladého Roma, který žádné vzdělání nemá, nikdo ho nic neučil a peníze na svou existenci si musí každý den „nějak“ shánět.
Mnozí tvrdí, že nás to stojí dost peněz a oni to platí. Přitom přiznáváme, že jen ve veřejných zakázkách prošustrujeme díky korupci cca 300 mld. ročně. K tomu připočítejte dalších 300 mld. v zakázkách velkých firem (i tam korupce frčí), 100 mld. daňových úniků, stovky miliard obyčejných velkých zlodějin, a rázem se dostáváte téměř ke 100 tis. ročně na hlavu, které mizí díky organizované kriminalitě, přiznejme si, bílé majority. Než tedy začneme někoho odsuzovat díky jeho původu a sociální situaci, měli bychom se podívat pravdě do očí a uvědomit si, že i bílá majorita nemá svědomí čisté a pravděpodobně devastuje společenské prostředky s daleko větší intenzitou než romská menšina.
Nechci ale sklouznout do laciného mudrování proti argumentům sofistikovaných rasistů. Cesta k nápravě je dost komplikovaná a politicky složitá. Měla by vést přes adresnost sociálních dávek viz. příklad podpory školní docházky, ne však jejich totální likvidaci. Lidská společnost musí mít určitou dávku altruismu, to nás odlišuje od zvířat, a i ty jsou nakonec schopny pro přežití druhu vlastní oběti. Podpora vyšších šancí pro děti se mi zdá opravdu dobrým nápadem. No a pak musí fungovat také účinná represe. Nejsem zastánce policejního státu, ale Česká republika jím bezesporu je. Máme nejvyšší množství policistů na obyvatele ze zemí OECD, dvakrát více než Slováci. Přitom policista v ulicích je nevídaný jev. Proč v problematických oblastech nestojí policajt na každém rohu? Máme jich na to dost. A tady je další problém. Náš bílý státní aparát funguje neefektivně, neúčinně a neumí zjednat právo a pořádek. To ale není opět vina Romů.
